Saab patří mezi největší výrobce zbraní v Evropě a jeho ředitel Micael Johansson varuje před příliš ochranářskou politikou EU při výrobě vojenské techniky a produkci zbraní a munice.
Saab patří mezi největší výrobce zbraní v Evropě a jeho ředitel Micael Johansson varuje před příliš ochranářskou politikou EU při výrobě vojenské techniky a produkci zbraní a munice.
České firmy by většinou uvítaly zavedení společné evropské měny v Česku. Za výhodu eura považují zejména odstranění kurzového rizika a snížení transakčních nákladů. Jako rizikovou naopak vnímají společnou měnu z pohledu možného ručení za dluhy jiných států eurozóny. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte.
České firmy by většinou uvítaly zavedení společné evropské měny v Česku. Za výhodu eura považují zejména odstranění kurzového rizika a snížení transakčních nákladů. Jako rizikovou naopak vnímají společnou měnu z pohledu možného ručení za dluhy jiných států eurozóny. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte.
Zastánce různých „národních“ řešení, včetně mnoha českých politiků, to asi nepotěší, ale pokud chce EU alespoň trochu konkurovat USA a Číně, jiná cesta než větší ekonomická integrace není.
Zastánce různých „národních“ řešení, včetně mnoha českých politiků, to asi nepotěší, ale pokud chce EU alespoň trochu konkurovat USA a Číně, jiná cesta než větší ekonomická integrace není.
V Moskvě se rodí nová mocenská garnitura. Jejími prvními oběťmi jsou ukrajinští civilisté, Sergej Šojgu a pozice Vladimira Putina
Téměř tři čtvrtě miliardy dolarů se minulé pondělí vzneslo nad východ Ukrajiny a zamířilo na západ – do Záporoží, Kyjeva i Lvova. Tolik peněz stálo 84 řízených střel a 24 dronů, jež během několika desítek minut zabily po celé zemi devatenáct lidí a přes sto jich zranily. Pokud vám to připadá vzhledem k vražedné kapacitě řečených zbraní relativně málo, máte pravdu. Ukrajinská protivzdušná obrana jich značnou část zachytila a zneškodnila ještě za letu; podle kyjevského ministerstva obrany tak skončilo 43 střel a dronů.
Finanční údaj je důležitý, protože signalizuje změnu v ruském válečném uvažování. Ruské velení vědělo, že ukrajinští obránci jsou schopni mnoho vzdušných zbraní zlikvidovat; zvolilo proto taktiku podle dávného hesla „nas mnogo“. Vyšleme-li dostatečné množství střel a dronů, obránci je nebudou stíhat likvidovat a některé k cíli doletí, velí taková taktika. A je jedno, kolik to stojí. (Takzvaní milblogeři, vlivná skupina bývalých ruských vojáků s převážně ultranacionalistickými názory, také ruskému velení za plýtvání pěkně vynadali.)
Útočná lavina zacílená výhradně na ukrajinské civilisty pokračovala i minulé úterý, ačkoli s menší intenzitou. Byla bezprostřední reakcí ruské strany na výbuch a požár, jež během předcházející soboty poškodily Kerčský most, vedoucí z Krymu do Ruska. Proč se však v Moskvě rozhodli utratit v průměru okolo třiceti milionů dolarů za zabití jediného civilisty, navíc vzdáleného desítky či stovky kilometrů od bojiště?
Důvody jsou dva. Zaprvé Rusové mnoho jiného dělat nemohou, protože na frontě jsou oslabeni. Zadruhé raketová smršť měla etablovat novou tvář mezi špičkami ruského velení, generála Sergeje Surovikina (lépe padnoucí jméno mu vybrat nešlo). A Surovikin je zvyklý nařizovat totální destrukci, jak by mohli potvrdit obyvatelé syrského města Aleppa, jež Surovikin nechal během tamní občanské války víceméně srovnat se zemí. Vysloužil si tak přezdívku generál Armageddon (mimochodem, geograficky téměř přesně: z Armageddonu, dnešního izraelského Tel Megidda, je to do Aleppa jen něco přes 400 kilometrů).
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
