Rána pro ukrajinskou ekonomiku. Evropa omezí dovoz drůbeže, vajec a cukru

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Celý článek
0

Důchodová reforma musí být na sílu. Dobrovolnost nemá smysl, kdo si nechce spořit, ať ze systému vystoupí

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Celý článek
0

Praha nestaví a je drahá. Investory teď více lákají Brno a Ostrava

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Celý článek
0
Vybrané články
z týdeníku The Economist

Putin chtěl válkou ochránit ruskou kulturu. Výsledkem je odpor k čemukoli ruskému

Putinovy snahy o obnovení ruského impéria a nadvlády jeho kultury vedou k úplnému opaku – cokoli ruského ztrácí vliv. Nejlépe je to vidět na ruštině.

Putin chtěl válkou ochránit ruskou kulturu. Výsledkem je odpor k čemukoli ruskému
ilustrační foto | Profimedia.cz

Bylo to, jako kdyby dvě komunity žily jedna na druhé, a přitom spolu neměly nic společného, tak na svá školní léta v sovětském Lotyšsku a rozdělený rozvrh hodin vzpomíná Andrejs Vasiljevs, majitel rižské firmy specializující se na strojový překlad. Rusky mluvící žáci se do 13.00 učili v rodném jazyce a pak odcházeli. Střídali je lotyšští studenti a do pozdního odpoledne se učili ve své mateřštině.

Konzultantka a bývalá politička Lolita Čingáneová si vybavuje dvě odlišné školy, ale jen jeden autobus. Vyzvedl nejprve lotyšské děti, pak ty ruské, které se malým Lotyšům pošklebovaly, a než vystoupily u své oddělené školy, volávaly na ně gansy neboli „Hans“ (a tím pádem nácek).

Lotyšsko-ruský jazykový vzdělávací systém byl podle Arvilse Aseradense, lídra vládnoucí lotyšské strany, jako „olej a voda“. Pro Lotyše byla ruština součástí osnov, ale Rusové se s lotyštinou nijak neobtěžovali.

Po okupaci Lotyšska v roce 1940 přivedl sovětský režim do země stovky tisíc Rusů, aby pomohli sovětskou republiku militarizovat a industrializovat. A kromě toho také oslabit lotyšskou kulturu. Ruština platila za linguu francu, bez níž jste neměli šanci získat slušnou práci. Když získalo Lotyšsko v roce 1991 znovu nezávislost, tvořili Lotyši jen 52 procent populace.

Svět konečně chápe

Nezávislé Lotyšsko zdědilo paralelní sovětský vzdělávací systém a nechalo ho dlouho tak, jak byl. Jednotlivé vlády ovšem s tím, jak žáci postupně dospívali, schvalovaly zákony vyžadující zvýšení počtu hodin v lotyštině. Teprve letos v září však lotyšský parlament stanovil datum konce dlouhého přechodu. Do roku 2025 musí probíhat veškerá výuka v lotyštině.

O důvodu mluví Lotyši otevřeně: brutální ruská válka proti Ukrajině. Lotyši registrují, že svět konečně chápe, o čem to oni a další baltské státy tak dlouho mluví – že Rusové budou zabíjet, aby získali svoje staré imperiální državy zpátky.

Když Vladimir Putin zahájil v roce 2014 invazi na Ukrajinu, tvrdil, že hájí rusky mluvící obyvatele a ruskou kulturu před vyhlazením. Samozřejmě to byl nesmysl: mnozí hrdí Ukrajinci, kteří vzdorují palbě ruského dělostřelectva a ruským raketám, jsou dlouhá léta také hrdými ruskými mluvčími.

V zemích, které Sovětský svaz nejvýrazněji rusifikoval – v Lotyšsku, Estonsku a na Ukrajině –, byli po získání nezávislosti rusky mluvící lidé často tolerováni. Estonsko a Lotyšsko nicméně vyžadují pro zisk občanství znalost národního jazyka. Mnozí rusky mluvící jedinci se jej nikdy nenaučili, a tak spousta z nich nemá občanství.

Navzdory snahám o podporu bilingvismu je ve všech třech zemích možné žít úplně klidně jenom se znalostí ruštiny. Požadavek mluvit ve třídách lotyšsky se často ignoroval. Řada učitelů dál mluvila rusky a stát se málokdy obtěžoval s vymáháním pravidla, natož s potrestáním jeho porušování.

S válkou se postoje zpřísnily. Kromě urychlení jazykového přechodu Lotyšsko nedávno také zakázalo dvacet ruských televizních kanálů. Větší kontroverzi nicméně vyvolalo stržení rižského památníku oslavujícího sovětské vítězství nad nacismem. Někteří tvrdí, že registrují, že jsou rusky mluvící jedinci ochotnější používat na veřejnosti lotyštinu.

Na shromáždění v Rize, na kterém chtěli Ukrajinci poděkovat Lotyšsku za podporu, se na sebe podle Čingáneové obě skupiny vlastně jenom nesměle usmívaly a prohodily jen pár slov. Ukrajinci neuměli moc anglicky a ruštinu, jazyk, jímž by se jistě domluvit dokázali, nikdo používat nechtěl.

Přepnutí jazyka

Přímo na Ukrajině, kde Putinovi vojáci zabíjejí dnes a denně rusky mluvící lidi, přimělo trauma i ty Ukrajince, kteří s ruštinou vyrostli, hromadně přepnout jazyk. Skupinky přátel čím dál častěji používají ukrajinštinu. Básníci a akademici vyměnili profesní jazyk. Dětští uprchlíci umístění v rusky mluvících rodinách se obzvlášť snaží, aby při hrách mluvili ukrajinsky.

Také firmy se mění. Spoluzakladatel Monobank Oleg Gorochovskyj oznámil, že aplikace jeho finančního ústavu začne používat ukrajinštinu: „Ruština je spojená s těmi, kteří vraždí, znásilňují a kradou.“

Putin údajně před třiceti lety oplakal rozpad Sovětského svazu jakožto velkou geopolitickou katastrofu. Jeho snahy o obnovení ruského impéria a nadvlády jeho kultury jsou pohromou, kterou způsobil on sám.

A i kdyby Putin skutečně vytáhl do války na obranu ruštiny, byla by ta válka extrémně kontraproduktivní. Jen málo lidí v dějinách tomu jazyku ublížilo více než on.

© 2022 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com