Putin a Ukrajina míchají kartami. Ve volbách na Západě Putinovy zájmy jasně vítězí
Putinova agrese vůči Ukrajině zásadně ovlivňuje vnitřní politiku všech evropských států. Dobře znát je to na skončených volbách.
Rusko-ukrajinská válka začala 24. února. Od té doby šli k urnám mnozí evropští voliči. 4:1, nebo 5:0? Tak nějak by se dalo vyčíslit skóre Putin versus Západ v „poukrajinských“ parlamentních volbách. Počítejte s námi.
Vyloženě proruské strany zvítězily v Srbsku. Staronovým prezidentem tu byl suverénně a již v prvním kole zvolen Aleksandar Vučić. Jeho populistická – a s Putinovým uskupením Jednotné Rusko přímo propojená – Srbská progresivní strana sice ztratila část své síly, avšak parlamentní volby přesto vyhrála. Vládne spolu s dalšími proruskými formacemi v čele se Srbskou socialistickou stranou, již v devadesátých letech zakládal nechvalně proslulý Slobodan Milošević. Slovo „zakládal“ je tu ovšem dost nepřesné, neboť socialisté vznikli nacionalistickou a velkosrbskou „transformací“ někdejší komunistické státostrany. 1:0!
Druhý gól představuje sousední Maďarsko. O proruské pozici a volebním triumfu Viktora Orbána a jeho Fideszu toho bylo napsáno mnoho. Ani v tomto výčtu určitě nesmějí chybět. Moskva je pro Budapešť i Bělehrad vzorem, jak zacházet s médii a politickou opozicí včetně zahraničních neziskovek. Spojují je však i nejrůznější kšefty. A snahy o ovlivňování politiky v sousedních zemích, což se týká srbské komunity v Bosně a Hercegovině, ale i veřejnosti v Severní Makedonii nebo Černé Hoře. 2:0!
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.
Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.
