Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Česko staví po desítkách let svou vlastní vesmírnou misi. Chce otevřít cestu k těžbě z asteroidů.
Od legendární československé vesmírné mise Magion se něco obdobného v tuzemsku nestalo. A vlastně to bude unikátní záležitost i na světové poměry. Česko nyní začíná budovat svou vlastní misi Slavia, která má za cíl zmapovat složení asteroidů. Vznikne tak mapa toho, jaké nerostné bohatství se v okolí Země nachází. Cílem je otevřít cestu pro těžbu na těchto vzdálených tělesech.
Mise je průlomová v tom, že je ryze česká. Až dosud tuzemský vesmírný byznys buď připravoval součástky a části systémů pro zahraniční mise, nebo se na nich čeští vědci podíleli osazením svých přístrojů. Pro podobný příklad bychom se museli vrátit o desítky let zpátky k družicím Magion, které od roku 1978 vylétaly z ruského arktického kosmodromu Pleseck. Zpráva od té poslední doputovala na Zemi zhruba před dvaceti lety.
Zatímco Magion měl za cíl zkoumat magnetické pole a ionosféru Země (odtud zkratka Magion), Slavia (Space Laboratory for Advanced Variable Instruments and Applications) bude mít o poznání ambicióznější cíl. Těžba nerostů na asteroidech není už jen sci-fl. Seriózně se jí zabývá několik Arem. S patřičnou slávou spustili soukromý projekt třeba Američané. Režisér James Cameron, šéfové Googlu Larry Page a Eric Schmidt, vesmírný turista a bývalý hlavní softwarový architekt Microsoftu Charles Simonyi a další založili firmu Planetary Resources, která má za cíl právě těžbu nedostatkových surovin ve vesmíru. Plán zahájit v roce 2020 ve vesmíru výrobu paliva se jim však splnit nepodařilo. Stejně zaměřená je i Deep Space Industries. Ale je to stále stejná písnička - ekonomicky těžba zatím nevychází. Ke srovnání podobných případů se často uvádí, že lahev s vodou lidstvo dokáže dostat do vesmíru za cenu až 43 tisíc dolarů.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
