Průšvih v Brně

Neznámý moskevský dýdžej Dmitrij Vladimirovič Cepljajev byl několik dní klíčovou osobou, která rozhodovala o většině dodávek ruského zemního plynu do Německa. Moskev­ský umělec s úchylkou pro červené pletené čepice ovládl 0,1procentní podíl v Gazpromu Germania a s ním i sto procent hlasovacích práv ve firmě. Zmíněná společnost ovládá německé plynové zásobníky a obchod s ruským plynem do Evropy. V Německu toto zjištění vyvolalo zděšení a vláda v Berlíně se de facto rozhodla Gaz­prom Germania urychleně znárodnit.

Je fajn, že Němci našli na takový krok odvahu. Velký aplaus si ale nezaslouží. Právě obchodní politika Berlína a dlouholeté posilování dobrých obchodních vztahů s Moskvou bez ohledu na varování některých spojenců mohou za to, že se velká část Evropy stala tak závislou na ruském zemním plynu. V energetice platí pravidlo, že je důležitý vyvážený energetický mix a diverzifikace zdrojů. Německo ale bohužel na dodržování tohoto pravidla takřka rezignovalo a s ním i velká část Evropy.

Odstřižení dodávek norského zemního plynu a pomalá výstavba terminálů na LPG v přístavech jsou jedny z příčin, proč se ruská dominance na evropském trhu s plynem v posledních letech spíš prohlubovala. Poté, co Putinovy hordy napadly Ukrajinu, se hledá cesta, jak z této závislosti ven. Možností je několik, ani jedna z nich ale evropskou závislost na plynu nevyřeší tak rychle, jak by bylo zapotřebí. Jedním z řešení je urychlit výstavbu terminálů na LPG a posílit trasy, které toto energetické médium rozvedou po Evropě.

Ve hře může být i originálnější řešení, které by Moskvu pořádně bolelo, a to zavést tučná dovozní cla na ruský plyn a z nich i částečně spolufinancovat obnovu Ukrajiny a její armádu. Není to sice řešení, které omezí závislost na ruském plynu, ale má své kouzlo. Více k tématu najdete v novém vydání týdeníku Hrot.

Všichni si asi pamatují na kauzu plzeňských práv. Univerzita chrlila jednoho absolventa právnické fakulty za druhým. A mnohdy ani nebylo třeba chodit do školy, navíc se studium dalo zvládnout v docela slušném čase. Po letech to vypadá, že tu máme další, trochu podobnou kauzu. Tentokrát ne z Plzně, ale z Brna. Tamní ­Mendelova univerzita čelí skandálu s plagiáty a doktorskými rychlotituly. Všechno se to provalilo v Rakousku, kde se zjistilo, že jeden tamní soukromý institut nabízí snadné doktoráty v Česku. Potvrdilo se, že jde o Mendelovu univerzitu. Pokud se toto obvinění nepodaří smysluplně vysvětlit, vypadá to ne na nudu, ale na pořádný průšvih v Brně.

V novém Hrotu najdete i další texty a nové informace. Třeba o tom, že v Česku máme sice dost dřeva, ale budov z něj moc nestavíme. Rozvoji dřevostaveb brání zbytečně striktní protipožární předpisy. Dřevěné budovy, které již v zahraničí stojí, se tak v Česku absurdně stavějí z betonu. Nebo o tom, proč jde ztuha digitalizace státní správy. Na mnoha úřadech totiž sedí lidé, kteří digitalizaci brání.

Příjemné čtení.