Průšvih jako Afghánistán. Stahování vojáků je chyba

Před deseti lety se v Afghánistánu schylovalo k masakru. Tálibán, jehož příslušníci se po americké invazi v roce 2001 rozprchli do svých vesnic, se znovu zformoval a dennodenně útočil na americké jednotky. Amerika byla rozpolcená. Prezident Barack Obama připouštěl, že zvolení afghánští vůdcové sice mají velké chyby, ale stále jsou mnohem lepší než jejich předchůdci džihádisté, a proto je třeba je bránit. Jeho viceprezident Joe Biden naopak chtěl armádu stáhnout a na místě nechat jenom malý protiteroristický kontingent. Biden tenkrát spor prohrál a do Kábulu odletělo podpořit afghánskou vládu dalších sedmnáct tisíc amerických vojáků.

Dnes je Biden prezidentem a stojí před podobným dilematem. Tálibán je stejně silný jako v roce 2001. A afghánský stát se přes podporu Ameriky a jejích spojenců z NATO hroutí. Tentokrát si však Biden může prosadit svou. Do 11. září, symbolicky dvacet let poté, co teroristé z al-Káidy narazili s letadly do newyorských Dvojčat a přiměli Ameriku, aby svrhla režim Tálibánu, který jim poskytoval útočiště, by z Afghánistánu mělo odejít zbývajících 2500 amerických vojáků. Zůstane jen hrstka, aby střežila ambasádu v Kábulu. Biden se tak rozhodl navzdory radám amerických generálů, kteří mu doporučovali (stejně jako předtím Donaldu Trumpovi), aby vojáky nestahoval.

Pocit zmaru

Biden je přesvědčen, že cena setrvání je vyšší, než na kolik přijde odchod. V prezidentské kampani sliboval, že ukončí „věčné americké války“. Jen málo Američanů vidí nějaký smysl v další účasti na zdánlivě nevyhratelném konfliktu v cizí, jedenáct tisíc kilometrů vzdálené zemi. Je to ale špatné rozhodnutí. Amerika už výrazně snížila počty svých vojáků v Afghánistánu. V boji už víc než rok nezemřel žádný americký voják. A udržování malého kontingentu, který zajišťuje bezpečnost pro početnější jednotky NATO, aby mohly cvičit afghánské vojáky, nestojí Ameriku skoro nic. Pokud z Afghánistánu odejdou Američané, budou je jistě následovat i jejich spojenci.