Proč v Berlíně vyvlastňují byty?

V Berlíně se 26. září volilo nejen do Spolkového sněmu a zemského berlínského parlamentu, ale také se hlasovalo v poradním referendu, zda za náhradu vyvlastnit skoro čtvrt milionu bytů, které před necelými dvaceti lety radnice zprivatizovala.

Většina hlasujících Berlíňanů dospěla k závěru, že by teď mělo hlavní město Německa omeletu vrátit zase zpátky do vajíčka a majitele nemovitostí s více než třemi tisíci bytovými jednotkami vyvlastnit, převést na neziskového správce. Dodejme, že podpora v referendu byla obrovská: 1 034 709 voličů hlasovalo pro návrh, což je skoro tolik, kolik dostali v Berlíně vítězní sociální demokraté, druhá CDU a třetí Zelení dohromady.

Organizátoři referenda si připadají velmi silní v kramflecích a hýří sebevědomými prohlášeními, jakkoli jeho výsledek není pro politiky závazný. Vyvlastnění by se mělo vztahovat asi na 240 tisíc berlínských bytů (ve městě žije v nájmu osmdesát procent obyvatel), z toho 110 tisíc patří veřejně obchodované společnosti Deutsche Wohnen (DW), která dala celému hnutí název.

Dobře už bylo

Nářky Berlíňanů na činžovní drahotu lze pochopit v historickém kontextu, protože pokud jde o nájemné, platí, že „dobře už bylo“. Ještě v roce 2004 bylo v Berlíně sto tisíc a v bývalém východním Německu 1,3 milionu neobsazených bytů. Komunální bytové podniky nevěděly, co s nimi, sídliště zela prázdnotou a vybrané nízké nájemné ani náhodou nestačilo na řádnou údržbu. Nájemníci měli při privatizaci předkupní právo, ale nízká činže spolu s tradicí nájemního bydlení v Německu způsobila, že se jim nákup bytu za účetní cenu zdál drahý.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit