z týdeníku The Economist
Proč Ukrajinci kosí Rusy sto let starým kulometem
Vysmívaný, více než sto let starý kulomet Maxim M1910 nachází uplatnění i ve válce na Ukrajině. Oproti moderním zbraním má řadu výhod.

Ukrajinské síly odrážejí ruské útočníky mimo jiné i kulomety, které se začaly používat, když byla ještě Ukrajina součástí ruské říše a vládl jí car. Maxim M1910 má poněkud steampunkovou estetiku: váží 68 kilogramů, má pancéřový štít a lafetu se dvěma koly, díky níž se dá táhnout za autem nebo ho může dvoučlenná obsluha (střelec a nabíječ) posouvat. Ruská média se Ukrajincům posmívají, že používají starožitnou vojenskou techniku a nemají nic novějšího. Jenže pravda je složitější.
Jak už označení kulometu napovídá, byl do provozu uveden v roce 1910. Jedná se o ruskou úpravu prvního skutečně automatického kulometu, který si v roce 1883 nechal patentovat americko-britský vynálezce Hiram Maxim. Systém funguje tak, že rozpínající se plyny po výstřelu jednoho náboje současně posunou do komory náboj další a tak dále. Jediné stisknutí spouště zkrátka vypustí celou dávku. Vodou chlazená hlaveň navíc umožňuje dlouhou nepřetržitou střelbu.
Různé varianty kulometu Maxim se se smrtící účinností používaly na konci 19. století ve vrcholných dobách imperialismu a umožnily relativně nepočetným evropským silám kosit stovky a tisíce nepřátel. Kulomet také vyvolal revoluci ve způsobu, jakým bojovaly jednotlivé evropské státy mezi sebou.
Maxim se nezavaří
Moderní středně těžké kulomety se stejnou ráží 7,62 milimetru jsou podstatně lehčí a snáze se přenášejí – současné ruské kulomety PKM například váží méně než pětinu toho, co M1910. Postrádají však vodní chlazení. Když z nich budete střílet třeba jenom minutu v kuse, může se hlaveň zdeformovat nebo se celá zbraň „zavaří“ a náboje z ní budou létat, aniž byste drželi zmáčknutou spoušť.
V roce 2016 potvrdil ukrajinský ministr obrany, že povolil uvolnění několika Maximů M1910 ze státních rezerv (Maxim není standardní součástí výzbroje ukrajinských sil, ale je možné si jej vyžádat, což některé jednotky ukrajinské územní obrany udělaly). Z auditu, který proběhl v roce 2012, vyplývá, že Ukrajina má ve skladech 35 tisíc kusů těchto kulometů, všechny vyrobené mezi lety 1920 a 1950.
Od konce února, kdy Rusko zaútočilo, bylo na frontě vidět jen pár Maximů 1910, ale na pevných obranných postaveních a v opevněních jsou podle všeho velmi účinné. Jak už bylo zmíněno, vodní chlazení umožňuje soustavnou palbu a díky pevnému podstavci se s ním snáz míří. V roce 2016 jistý ukrajinský voják v rozhovoru tvrdil, že M1910 je vysoce přesný na kilometr a efektivní na tři kilometry a že by ho nevyměnil za žádnou moderní zbraň.
Některé M1910 prošly modernizací a na sociálních sítích lze najít fotografie starodávných kulometů s moderními infračervenými mířidly. Oficiálně dnes už žádná armáda Maxim 1910 nepoužívá, ačkoli Rusy podporovaní separatisté z Donbasu je také mají ve výzbroji a další kusy se objevily ve válečných zónách v Sýrii a ve Vietnamu.
Majak cestu neukázal
V jednom směru má ruská propaganda pravdu: ukrajinský pokus vyvinout vlastní kopii moderního ruského kulometu PKM skončil v roce 2011 neúspěchem. Vojáci testující takzvaný Majak KM hlásili řadu problémů, například že se s ním nedá zamířit na cíl bližší než 400 metrů a podobně. Šéf sekce vyzbrojování ukrajinské armády v roce 2016 připustil, že s designem zbraně jsou stále ještě problémy, ale tvrdil, že se pracuje na její modifikaci.
Do dnešního dne však ukrajinští vojáci nezačali Majak KM používat. Místo toho Ukrajina dovezla množství zahraničních kulometů a ukrajinští mechanici odmontovávají zbraně ze zničené ruské těžké techniky a upravují je na ruční zbraně. Některé jednotky dál používají M1910. Kulomety stále tvoří nezbytnou součást boje pěchoty. A M1910 je úplně stejně smrtící jako před stoletím.
2022 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.