Vypukne další očkovací šílenství? Moderna finišuje hned tři nové vakcíny

Konec pandemie covidu-19 se negativně projevil v příjmech velkých farmaceutických firem. Ty, které vyvinuly celosvětově podávaná očkování proti koronaviru, nyní hledají cesty, jak posílit svůj byznys. Moderna oznámila, že do poslední fáze studií přecházejí hned tři nové vakcíny.

Konec pandemie covidu-19 se negativně projevil v příjmech velkých farmaceutických firem. Ty, které vyvinuly celosvětově podávaná očkování proti koronaviru, nyní hledají cesty, jak posílit svůj byznys. Moderna oznámila, že do poslední fáze studií přecházejí hned tři nové vakcíny.

Celý článek
0

Do Legolandu už jen na podzim a v dešti? Vlastník se rozhodl zavést dynamické ceny

Zábavní parky a jiné atrakce majitele Legolandu – firmy Merlin Entertainments – stále netáhnou tolik lidí jako před covidem. Naplnit poloprázdné kasy zábavního impéria má zavedení dynamických cen.

Zábavní parky a jiné atrakce majitele Legolandu – firmy Merlin Entertainments – stále netáhnou tolik lidí jako před covidem. Naplnit poloprázdné kasy zábavního impéria má zavedení dynamických cen.

Celý článek
0

Český startup Agdata míří na Slovensko. Bude tam měřit kvalitu ovzduší

Už žádná obří zařízení o velikosti stavební buňky. Český startup Agdata vyvinul senzor na měření znečištění ovzduší, který má velikost diáře. Slováky zaujal svou cenou i přesnými výsledky.

Už žádná obří zařízení o velikosti stavební buňky. Český startup Agdata vyvinul senzor na měření znečištění ovzduší, který má velikost diáře. Slováky zaujal svou cenou i přesnými výsledky.

Celý článek
0
Vybrané články
z týdeníku The Economist

Proč státy, které špatně zacházejí se ženami, špatně končí

A proč by zahraniční politika měla věnovat víc pozornosti polovině lidstva.

Proč státy, které špatně zacházejí se ženami, špatně končí
ilustrační foto | Shutterstock.com

Poté, co Amerika a její spojenci svrhli v roce 2001 Tálibán, vzrostla školní docházka afghánských dívek z nuly na osmdesát procent. Kojenecká úmrtnost klesla na polovinu. Nucená manželství začala být nelegální. Mnoho z těch škol bylo mizerných a spousta rodin zákony ignorovala. Ale nikdo vážně nepochybuje o tom, že se postavení afghánských žen a dívek v posledních dvaceti letech výrazně zlepšilo, ani o tom, že všechny pokroky jsou nyní v ohrožení.

Podle ministerstva zahraničí Spojené státy prostřednictvím své zahraniční politiky „usilují o zlepšování rovnosti pohlaví“. Ponechání zbraní za miliardy dolarů a jedné středně velké země na pospas partě agresivních misogynů je toho skutečně zvláštním důkazem. Zahraniční politika se pochopitelně neobejde bez obtížných kompromisů. Ale přibývá důkazů, že Hillary Clintonová měla pravdu, když před deseti lety prohlásila: „Podrobení žen je… hrozbou pro elementární bezpečnost našeho světa.“ Společnosti, které utlačují ženy, jsou s mnohem vyšší pravděpodobností také násilné a nestabilní.

Nábor frustrátů

Má to několik možných vysvětlení. Na mnoha místech na světě dochází k selektivním potratům dívek nebo jsou fatálně zanedbávány. Kvůli tomu dochází k vychýlení poměru pohlaví a miliony mladých mužů to odsuzuje k životu bez partnerky. Sexuálně frustrovaní mladí muži mají následně větší sklon k násilné trestné činnosti nebo ke vstupu do různých povstaleckých skupin. Náboráři Boko Haram a Islámského státu to dobře vědí, a proto jim také slibují „manželky“ coby válečnou kořist. Rovněž polygamie vytváří nadbytek nezadaných mladých mužů. Mnoho žen pro muže nahoře znamená skličující staromládenectví pro ty dole.

Všechny konflikty mají složité příčiny. Ale možná není náhoda, že třeba Kašmír má jeden z nejméně vyvážených poměrů pohlaví v Indii nebo že všech dvacet nejproblematičtějších zemí v Indexu křehkých států (Fragile States), jejž sestavuje washingtonský Fund for Peace, praktikuje polygamii. V Guineji, která zhruba před týdnem zažila další převrat, žije 42 procent vdaných žen ve věku 15 až 45 let v polygamních svazcích. Čínský policejní stát tají informace o „převisu“ mužů, ale sousedé Číny se občas zamýšlejí nad tím, zda nahromaděná agrese nebude jednoho dne potřebovat nějaký pojistný ventil.

Mimo bohaté demokracie jsou mužské příbuzenské vztahy stále ještě základní jednotkou mnoha společností. V minulosti vytvářely převážně sebeobranná uskupení – bratranci se spojili, aby odrazili útok zvenčí. Dnes dělají hlavně potíže. Klanové spory prolévají krev na celém Blízkém východě a v Sahelu. Klany soupeří o kontrolu nad státem, mnohdy násilnými metodami, aby mezi své příbuzné mohly rozdělit funkce a kořist. Takové státy jsou pak zkorumpované a dysfunkční, odcizují se vlastním obyvatelům a zvyšují podporu džihádistů, kteří slibují spravedlivou vládu.

Společnosti založené na mužských poutech mají sklon potlačovat ženy. Otcové rozhodují o tom, za koho se vdají jejich dcery. V těchto společnostech se často platí cena za nevěstu – vysoké částky, které musí ženichova rodina zaplatit rodině nevěsty. To svádí otce k tomu, aby dcery provdávali velmi brzy. Není to zanedbatelný problém. Věna a ceny za nevěsty jsou běžné v polovině zemí světa. Pětina mladých žen byla provdána před osmnáctými narozeninami, dvacetina před patnáctými. Dětské nevěsty častěji nedokončí ani základní školní docházku, vesměs nedokážou vzdorovat tyranským manželům a je méně pravděpodobné, že by dokázaly vychovat zdravé a vzdělané děti.

Vědci univerzit Texas A&M a Brigham Young sestavili globální index předmoderních postojů k ženám, který zahrnuje sexistické rodinné právo, nerovná vlastnická práva, předčasné sňatky dívek, patrilokální sňatky, polygamii, ceny za nevěsty, preferování synů, násilí na ženách a jeho právní tolerování (například zda může sexuální násilník uniknout trestu, když se s obětí ožení). Ukázalo se, že výsledky tohoto indexu silně korelují s násilnou nestabilitou států. 

Saúdská Arábie a Indie v ohrožení

Dají se z toho vyvodit různé závěry. Kromě obvyklých analytických nástrojů by se politici měli na geopolitiku podívat také prizmatem pohlaví. Kdyby takový index sexistických zvyků existoval před dvaceti lety, mohl by politiky varovat, jak obtížné bude vybudovat v Afghánistánu a Iráku moderní státní zřízení. Dnes naznačuje, že bychom si neměli sázet na stabilitu v Saúdské Arábii, Pákistánu, ale dokonce ani v Indii.

Ženy by se měly podílet na mírových jednáních. Mezi lety 1992 a 2019 tvořily ženy jen třináct procent vyjednavačů a šest procent signatářů mírových dohod. Přitom mírové dohody v průměru platí déle, pokud se na nich ženy podílejí. Může to být tím, že jsou přístupnější kompromisům, nebo proto, že když se vyjednává bez žen, baví se spolu jen chlapi se zbraněmi a civilisté k tomu nemohou nic říct. Libérie to udělala správně a podařilo se jí ukončit strašlivou občanskou válku; noví vládci Afghánistánu to naopak nezvládli.

V obecné rovině je třeba, aby to vlády myslely vážně, když říkají, že chtějí osvobodit polovinu lidstva. Aby poskytly vzdělání dívkám z chudých rodin, které mnohdy kvůli pandemii covidu-19 předčasně odešly ze škol nebo se vdaly. Aby vymáhaly zákaz dětských sňatků a zohavování ženských genitálií, jakkoli to může být v odlehlých vesnicích obtížné. Aby neuznávaly polygamii. Aby zavedly rovná dědická práva. Aby učily chlapce nemlátit ženy. Aby zavedly státní důchody, které oslabují tradici, podle níž se od párů očekává, že budou žít s manželovými rodiči, protože staří lidé se jinak neuživí.

Většinou to jsou úkoly pro národní vlády daných států, ale lidé zvenčí mohou také něco ovlivnit. Od doby, kdy západní dárci začali víc mluvit o vzdělávání dívek, stoupl počet dívek ve školách (oproti 64 procentům dívek na základních školách v roce 1970 je jich dnes téměř devadesát procent). Odpůrci předčasných sňatků přiměli od roku 2000 více než padesát států zvýšit minimální věk pro uzavření manželství. V nenásilném chování musejí chlapce vzdělávat místní učitelé, ale nápady na to, jak takové vzdělávací programy koncipovat, je možné sdílet prostřednictvím globální sítě charit a think-tanků. Velcí dárci, jako jsou USAID a Světová banka, výrazně napomohli prosazování vlastnických práv žen, ačkoli v Afghánistánu teď veškeré jejich úsilí přijde nazmar.

Zahraniční politika by neměla být naivní. Státy mají určité životně důležité zájmy a musejí odstrašovat protivníky. Na geopolitiku se nelze dívat jen feministickou optikou, stejně jako by o ní ale neměly rozhodovat pouze ekonomické zájmy či boj proti šíření jaderných zbraní. Ovšem politici, kteří nedokážou vzít v potaz zájmy poloviny obyvatel, nemohou nikdy rozumět světu.

© 2021 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.