Vybrané články
z týdeníku The Economist

Proč se Schröder nevzdá přátelství s Putinem

Bývalý německý kancléř na spolupráci s Kremlem vydělal miliony eur. Ani ruská invaze na Ukrajinu mu nebrání vydělávat další.

Proč se Schröder nevzdá přátelství s Putinem
ilustrační foto | Profimedia.cz

Když Rusko 24. února vtrhlo na Ukrajinu, snažily se některé bývalé špičky evropských vlád rychle vymazat veškeré své osobní byznysové vazby na Moskvu. Esko Aho, Christian Kern a Matteo Renzi – někdejší lídři Finska, Rakouska a Itálie – se vzdali svých prominentních postů v představenstvech a dozorčích radách velkých ruských firem.

Gerhard Schröder nikoli. Bývalý německý kancléř si ponechal křeslo šéfa dozorčí rady ruského ropného gigantu Rosněfť. Navíc by měl brzy usednout do dozorčí rady státního exportéra plynu, společnosti Gaz­prom. Od roku 2016 je předsedou představenstva společnosti Nord Stream 2, která spravuje plynovod za jedenáct miliard dolarů, jenž by býval zdvojnásobil objem plynu proudícího z Ruska do Německa (než jeho zprovoznění v únoru, po invazi, zatrhl současný německý kancléř Olaf Scholz).

Ostatní vycouvali

Proč kdysi uznávaný německý politik dál udržuje tak těsné vztahy s Ruskem? Sociální demokrat Schröder toho pro svou zemi udělal hodně. Jeho balík reforem zaváděných na počátku tisíciletí změnil Německo z „nemocného muže Evropy“ na její ekonomický motor. Vždy byl také hlasitým zastáncem takzvané Ostpolitik, což je dlouhodobá německá politika sbližování s bývalým východním blokem, jejíž počátky sahají už do dob Sovětského svazu.

Jedním z jejích prvků, který přežil i sjednocení Německa v roce 1990, je idea vzájemné závislosti Ruska a Evropy. Dlouhé roky přísahali němečtí politici napříč spektrem na Wandel durch Handel, tedy politickou změnu skrze obchod. Mnozí němečtí Russland­versteher (zhruba „ti, kdo rozumějí Rusku“) obrátili po anexi Krymu v roce 2014 nebo přinejmenším poté, co letos Rusko napadlo Ukrajinu. Schröder ne.

Oslavy s Putinem

Bývalý kancléř si žije na vysoké noze a jeho vazby na Rusko nejsou jen výrazem zatvrzelé víry v mylnou ideologii. Schröder si díky postům v ruském korporátu přišel na miliony eur. A vytvořil si také blízký osobní vztah s německy hovořícím ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Společně slavili Schröderovy kulaté narozeniny – šedesátiny v Hannoveru, sedmdesátiny v Petrohradu.

Na Schrödera se v Německu bývalo mohlo vzpomínat jako na velkého kanc­léře. Ve výsledku však do dějin vstoupí jen jako Putinův lobbista. Spolupředsedkyně SPD Saskia Eskenová už ho vyzvala, aby vystoupil ze strany, čímž zahájila zdlouhavý proces odejmutí členské legitimace.

Sám Schröder se potom vzdal čestného občanství svého rodného města Hannoveru – než mu je stihlo město odebrat. Oficiální berlínský obchod SPD se suvenýry dokonce stáhl z prodeje červené hrnky se Schröderovou podobiznou.

Nic z toho však nezpůsobilo, že by se ve Schröderovi hnulo svědomí. Tedy pokud vůbec nějaké má.

2022 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.