Vybrané články
z týdeníku The Economist

Proč se Čína tolik bojí Starlinku. Nevoní jí americká hegemonie na orbitě

A proč se pokouší vybudovat vlastní satelitní souhvězdí na nízké oběžné dráze kolem Země.

Satelit pro šíření internetu Starlink, ilustrační foto | Shutterstock.com

Dávejte si pozor na Starlink, varuje čínská Lidová osvobozenecká armáda (ČLA). Družicové megasouhvězdí, které poskytuje vysokorychlostní širokopásmový internet tam, kam se nedostane po zemi, spravuje soukromá americká firma SpaceX. Ale oficiální místa ve Washingtonu z něj určitě těží, varuje čínský armádní deník. Když začal Starlink loni poskytovat svoje služby po ruské invazi na Ukrajině, čínské armádní noviny jej označily za „spoluviníka hegemonií posedlých Spojených států“. I když to byla Ukrajina, kdo požádal SpaceX o pomoc.

Blíží se největší vojenský střet historie? USA a Čína jsou chyceny do pasti velké války

Ve dvanácti z šestnácti zkoumaných případů, kdy mocnost na vzestupu ohrozila zájmy současného hegemona, končila vzájemná rivalita vojenským konfliktem. Tvrdí to teorie Thukydidovy pasti amerického politologa Grahama T. Allisona. Dokážou se jí vyhnout Spojené státy a Čína?

Starlink se ukázal jako klíčová součást ukrajinské vojenské strategie. Satelitní spojení umožnilo ukrajinským vojákům spolu komunikovat, určovat cíle a nahrávat videa na web, aby je viděl celý svět. Starlink se jen velmi špatně blokuje. Z čínského pohledu to nestaví do nevýhody jen jejich ruské přátele, ale vyvolává to i otázku Tchaj-wanu, samosprávného ostrova, jehož území si kontinentální Čína nárokuje. Pokud by Tchaj-wan získal přístup ke Starlinku, potenciální čínskou invazi by to jistě zkomplikovalo.

Tím však čínské obavy nekončí. Peking se obává, že si Amerika prostřednictvím Starlinku zabírá prostor na nízké orbitě kolem Země. Čína chce být také uznávanou mocností v této sféře. A chce mít k dispozici možnosti, které Starlink nabízí. A proto vyvíjí vlastní verzi.

Přestřihnout a odříznout

Pokud by došlo k invazi na Tchaj-wan, analytici se domnívají, že by Čína nejprve přerušila všech čtrnáct podmořských internetových kabelů, které ostrov spojují se světem. Tchaj-wan i proto zvyšuje jejich počet a rozvíjí plány, jak bránit místa, kde vstupují na pevninu.

Zároveň s tím však testuje i antény na sedmi stech místech po celém ostrově i mimo něj. Ty by měly dokázat vysílat a přijímat signály prostřednictvím družic na nízké orbitě podobných těm, které používá Starlink. Cílem je získat „co nejmobilnější“ anténu, která by dokázala přečkat čínský útok, říká Tzeng Yisuo z tchajwanského think-tanku Institut pro národní obranný a bezpečnostní výzkum.

Henry Kissinger varuje před třetí světovou válkou. Americko-čínské soupeření mu připomíná situaci před rokem 1914

Amerika a Čína se musejí naučit spolu žít, mají na to necelých deset let, říká bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger.

Čína disponuje raketami, které dokážou sestřelovat satelity. Ale Starlink tvoří síť více než čtyř tisíc družic a po dokončení by jich měl mít přes deset tisíc. Účinnější by mohlo z čínské strany být zatlačit na zakladatele SpaceX Elona Muska, aby Tchaj-wanu odepřel přístup ke Starlinku. Jiná Muskova velká firma – Tesla – má velkou továrnu v Šanghaji. Loni navíc Musk navrhoval, aby Čína získala částečnou vládu nad ostrovem s tím, že by to přispělo k řešení sporu. (SpaceX uvádí Tchaj-wan mezi státy, kde by měl Starlink „již brzy“ začít nabízet své služby, ale firma dosud nepožádala o povolení, aby tam mohla komerčně podnikat.)

Tchaj-wan přirozeně usiluje o to, aby byl co nejméně závislý na druhých. Jeho vesmírná agentura vyvíjí vlastní komunikační družice pro nízkou orbitu. První by chtěli Tchajwanci vyslat na oběžnou dráhu v roce 2025.

Čínské plány pro nízké orbitální dráhy jsou mnohem rozsáhlejší. Už v roce 2020 si Peking požádal u Mezinárodní telekomunikační unie, což je podřízená organizace OSN, o povolení pro orbitální síť sestávající z 12 992 satelitů. Rok poté založila čínská vláda China Satellite Networks Group Limited a pověřila ji vývojem satelitního internetu. Přinejmenším sedm státem vlastněných a soukromých čínských společností staví továrny na satelity v očekávání, že už brzy budou moci vyrábět několik stovek malých komunikačních satelitů ročně.

Jak se vyhnout válce o Tchaj-wan? Střet Číny a USA by byl ještě horší než válka na Ukrajině

Dospěli jsme do podobného momentu jako v době kubánské raketové krize.

Čínští oficiální představitelé si osvojili mentalitu vesmírných závodů. Konkrétní oběžné dráhy a rádiové frekvence jsou „cenné strategické zdroje“, které si chce Starlink „monopolizovat“, varoval loni čínský armádní deník. Wu Jen-šeng, šéf hlavního čínského kosmického kontraktora, prohlásil, že jeho země musela zrychlit tempo, aby se stala „vesmírnou velmocí“. V dubnu navštívil premiér Li Čchiang tři startupy, aby podtrhl význam jejich oborů. Jedním z nich byl výrobce satelitů Galaxy Space, jenž loni vyslal na orbitu prvních šest družic.

Většina nedávné aktivity pramení z touhy svrchovaného čínského vůdce Si Ťin-pchinga zmodernizovat ČLA. Jeho generálové dlouho studovali, jak Amerika využívá komunikační a informační nástroje k větší mobilitě a lepšímu přehledu na bojišti. Si Ťin-pching by rád vybudoval vysoce „informatizovanou“ armádu, která dokáže využívat informační technologie při kombinovaných operacích na zemi, ve vzduchu a na moři – nemluvě o vesmíru a kyberprostoru.

Tlačenice na nebi

Čína bude mít na nízké oběžné dráze kromě SpaceX spoustu dalších sousedů. Britská vláda vlastní podíl ve firmě OneWeb, která právě dokončuje vlastní soustavu 650 satelitů. Zanedlouho by měla na orbitu vyslat své zkušební družice také společnost Kuiper, kterou financuje zakladatel Amazonu Jeff Bezos. Vlastní systém chystá Evropská unie i Rusko. Světové mocnosti patrně začaly brát satelitní internet za strategickou schopnost, jako je satelitní navigace, s tím, že je tudíž dobré mít nad ním jistou míru státního dohledu.

Putin vyhrožuje ničivými „superzbraněmi“. Máme se skutečně bát?

Neviditelné hypersonické rakety, lasery oslepující vesmírné satelity či autonomní torpéda schopná pod hladinou oceánů rozpoutat apokalypsu. Máme brát ruské údajně neporazitelné zbraně opravdu vážně?

SpaceX má důležitou výhodu. Satelity na nízké orbitě dlouho nevydrží a musejí se pravidelně nahrazovat. To vyžaduje značné množství raketových startů. A SpaceX na to má momentálně nejlepší systém na světě, částečně znovuvyužitelnou raketu Falcon 9. Nyní navíc vyvíjí mnohem větší, zcela opakovaně využitelnou kosmickou loď „Starship“, která dokáže vypustit stovky satelitů naráz. Zdá se, že některé čínské firmy se pokoušejí vyvinout její kopie.

Všechna ta aktivita Čínu znepokojuje. Čínský armádní deník upozornil, že na nízké orbitě kolem Země je místo nanejvýš pro padesát tisíc satelitů a že by Starlink nakonec mohl obsadit více než osmdesát procent pozic. Podle Juliany Suessové z britského think-tanku Royal United Services Institute však výpočty nejsou tak jednoduché. Představte si nízkou oběžnou dráhu jako dálnici, říká. Spočítat se musí, kolik aut se po té dálnici může současně bezpečně pohybovat. Hodně bude záležet na velikosti těchto satelitů a jejich trajektoriích.

V roce 2021 se dvě družice Starlinku ocitly na kolizní dráze s čínskou vesmírnou stanicí, čímž ji přinutily změnit polohu. Nebo to alespoň tvrdí Čína. Amerika to popírá. Je možné, že obě velmoci používají odlišné metody výpočtu trajektorií, říká Benjamin Silverstein z amerického think-tanku Carnegie Endowment for International Peace. Také mohou mít odlišný pohled na to, co je příliš nebezpečný průlet. Jisté je, že celý problém zhoršila nedostatečná komunikace a také chybějící pravidla pro provoz na nízké oběžné dráze. V minulosti se Amerika a Čína o takových věcech bavily, ale poslední jednání proběhlo v roce 2017. To je nebezpečné. Na nízké orbitě začíná být příliš těsno a riziko nějaké vážnější srážky narůstá.