Volby a testování Bidena. Proč Putin eskaluje situaci na Ukrajině

Proč Rusko zvyšuje napětí na ukrajinské hranici? Důvodů je několik. Kromě zářijových parlamentních voleb to je také testování amerického prezidenta Joea Bidena.

Volby a testování Bidena. Proč Putin eskaluje situaci na Ukrajině
Vladimir Putin, ilustrační foto | Shutterstock.com

Už několik týdnů pozorovatelé varují před tím, že se bezpečnostní situace na východě Ukrajiny může opět vyhrotit podobně jako v roce 2014, kdy Rusko anektovalo ukrajinský Krym. Zejména se poukazuje na masivní přesun vojáků a techniky směrem na západ včetně raket typu Iskander

Proto se mezi západními analytiky vede debata, zda se Rusko chystá k invazi na východ Ukrajiny. Ruské ministerstvo zahraničí hovoří o ochraně ruskojazyčného obyvatelstva (českému čtenáři se možná vybaví slova Adolfa Hitlera o sudetských Němcích v roce 1938). Mluvčí prezidenta Dmitrij Peskov tvrdí, že přesuny vojsk jsou výlučně vnitřní záležitostí Ruské federace a nebude je komentovat. Ukrajina naopak podle Peskova neustále provokuje. 

BBC s odkazem na zdroje ukrajinských zpravodajských služeb uvedla, že celkem by se mohlo u hranice se zemí, jež chce být členem EU a NATO, nacházet 40 tisíc ruských vojáků, dalších 40 tisíc je na Krymu. Velká invaze je ale podle bezpečnostních odborníků nepravděpodobná. Spíše půjde o osvědčenou ruskou metodu infiltrace ruských „zelených mužíčků“ mezi povstalecké síly na Ukrajině. 

Před eskalací napětí varoval také šéf NATO Jens Stoltenberg. Jedná se o největší pohyb ruských vojáků od protiprávní anexe Krymu, připomenul. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v centrále NATO v Bruselu prohlásil, že se mocný soused snaží jeho zemi zničit a vyhrožuje válkou, což by ale už nemělo nikoho překvapovat. 

Nervózní Putin

Bezpečnostní analytici Pavel Felgenhauer a James Sherr upozorňují na několik faktorů, proč Putin eskaluje napětí mezi Ukrajinou a Ruskem zrovna nyní. Jedním z nich je to, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvalil sankce na ukrajinského oligarchu Viktora Medvedčuka, jenž se přátelí s Putinem, a zakázal vysílání jeho tří proruských televizních kanálů. Medvečuk měl totiž protiprávně obchodovat se separatisty na Donbasu. 

Kreml si také testuje postoj a reakci nového šéfa Bílého domu Joea Bidena, který tvrdí, že dny přehlížení ruských kroků jsou pryč. Turecko jako člen NATO už potvrdilo, že do Černého moře plují dvě americké vojenské námořní lodě. 

A k tomu se přidává i kritika Západu kvůli uvěznění opozičního politika Alexeje Navalného. Navíc se v září konají v Rusku parlamentní volby. Putin může předvést Rusům vojenskou sílu kdysi globální supervelmoci, aby lidé volili jeho stranu Jednotné Rusko. Pokud konfliktem vybičuje ruský nacionalismus, voliči spíše na Navalného zapomenou.

Podle ruských generálů západní země vedou hybridní válku nejen na Ukrajině, ale i v Bělorusku. I proto je třeba aktivně vystoupit s protiakcí. Rusko s nelibostí sleduje nákupy zbraní ukrajinské armády od Američanů, například nákup protitankových střel Javelin.

Zelenskyj se také vyslovil pro to, aby se Kyjev stal co nejdříve členem NATO. Ukrajina má nyní zvláštní partnerství s Aliancí stejně jako skandinávské země Švédsko nebo Finsko. NATO jí pomáhá s modernizací armády, výcvikem a společnými cvičeními. Moskva samozřejmě nechce dopustit, aby se obrovská země stala členskou zemí jako pobaltské republiky.

Týdeník hrot

  • Bankrotáři: paralely příběhů Bárty a Mičky
  • Zabal to, Warrene! „Věštec z Omahy“ by měl odstoupit
Objednat nyní