Vybrané články
z týdeníku The Economist

Není hnízdo jako hnízdo. Proč ptáci podléhají módním vlnám?

Vědci zjistili, že se sýkorky při stavění hnízd nechávají ovlivnit ostatními. Jaká barva bude asi in letos?

ilustrační foto | Shutterstock.com

Lidé nejsou jediní obyvatelé planety se smyslem pro módu. Očividně jí mohou propadnout i sýkorky. Studie Sonji Wildové a Lucy Aplinové z Institutu behaviorální sociobiologie Maxe Plancka v německém Radolfzellu, kterou zveřejnily v časopise Behavioral Ecology, ukazuje, že pokud mají sýkorky tu možnost, zdobí si hnízda barvou, která je pro danou sezonu in.

Wildová s Aplinovou navázaly na studii, kterou v roce 1934 publikoval americký přírodovědec Henry Smith Williams. Ten si všiml, že když dá na zahradu několik různobarevných klubek vlny, začne se v okolních hnízdech objevovat jenom jedna jediná konkrétní barva. Odstín se ale sezonu od sezony lišil. To znamenalo, že si ostatní všimli barvy, kterou některý z ptáků zkraje sezony vybral, a okopírovali ji.

Inspirace u sousedů

Williamsova studie nicméně upadla v zapomnění, dokud na ni Wildová s Aplinovou nenarazily v návaznosti na jinou práci publikovanou v roce 2009 týmem zToulouské univerzity. Ten zjistil, že v období páření měly zkoumané sýkorky modřinky tendenci zabudovávat do hnízd tytéž rostliny bez ohledu na to, jak hojně se v okolí vyskytovaly.

Mámo, já bych jed. Kosatky dravé jsou věční „maminčini chlapečkové“

Synové jsou pro samice kosatek dravých celoživotní zátěží. Místo rození nových mláďat se starají o dospělé syny.

To naznačuje, že ptáci sledují jistou módu – a Wildovou s Aplinovou to vedlo k úvaze, že si ptáci prohlížejí hnízda ostatních a kopírují jejich vzhled. Proto se rozhodly zopakovat Williamsův experiment, tentokrát však chtěly nasbírat tvrdá data.

Ptáci, které sledovaly, patřili k dobře monitorované populaci sýkorek modřinek, koňader a babek obývajících lesy poblíž institutu. Většina ptáků v lese byla po odchytu do ornitologické sítě vybavena mikročipy. Ty výzkumníkům z institutu umožňují sledovat velké množství jedinců, jejichž přílety do krmítek rozmístěných po lese jsou monitorovány.

Wildová s Aplinovou a jejich kolegové v březnu 2021 rozmístili do pětice krmítek vybavených RFID technologií místo jídla vlnu. Každé obsahovalo vlákna dvou různých barev – oranžovorůžové a modrofialové – všechna však byla nastavená tak, aby vydávala jen jedno z nich. Tak to zůstalo, dokud se vlna neobjevila alespoň v jednom hnízdě v okolí. V tu chvíli ptákům zpřístupnili i druhou barvu. Pro kontrolu rozmístily Wildová s Aplinovou v odlišné části lesa další čtyři dávkovače vlny, které od začátku obsahovaly obě barvy.

Významná odlišnost

Z 68 sýkorčích hnízd, která tu sezonu vznikla, jich 26 obsahovalo vlnu z dávkovače. Osmnáct z nich přitom ptáci postavili až poté, co začaly být dostupné obě barevné varianty, přesto se v deseti z nich nacházela jen jedna barva, ta, kterou si vybral první stavitel. Naproti tomu ve všech osmi hnízdech obsahujících vlnu v kontrolní zóně se nacházela kombinace barev – což je statisticky významná odlišnost.

Zdá se proto, že sýkorky při výběru stavebního materiálu na hnízdo sledují aktuální trendy. Proč se tak děje, zůstává záhadou. Wildová s Aplinovou se domnívají, že trendy mohou udávat starší ptáci a mladší jedinci mají evolučně zakódovaný sklon kopírovat ty starší, neboť těm se očividně podařilo přežít všechny nástrahy osudu. Williamsova původní studie nicméně naznačovala, že původní volba je náhodná. Docela jako u lidských módních ikon.

Malé české ráje: Josefovské ptačí louky

Procházet nad potokem v džungli po mostu ze živého stromu, na to musíte jet hodně daleko, až na kmenová území Khásiů ve státě Méghálaja v severovýchodní Indii. Anebo do „Josefovské džungle“ nedaleko Jaroměře.