z týdeníku The Economist
Proč lézt do jámy lvové aneb Co Navalnyj sleduje návratem do Moskvy
Alexej Navalnyj se vrátil do Moskvy, aby se postavil Vladimiru Putinovi. Byla to šílenost, nebo promyšlený tah?

Je 17. ledna 20.30. Alexej Navalnyj a jeho žena Julia procházejí příletovým terminálem na moskevském letišti Šeremeťjevo. Hrozen novinářů se s nimi snaží udržet krok. Navalnyj si všimne na zdi velkého plakátu s Kremlem. Zastaví se před ním. Spouště fotoaparátů zběsile cvakají. „Nebojím se… Tohle je nejšťastnější den za posledních pět měsíců mého života,“ oznámí Navalnyj, „vrátil jsem se domů.“
Byla to první slova, která Navalnyj veřejně pronesl po návratu na ruskou půdu. (Před pěti měsíci upadl do kómatu po otravě nervově paralytickou látkou novičok a byl převezen na léčení do Německa.) Krátce po oněch slovech jej na pasové kontrole zatkli policisté v černých uniformách a odvedli neznámo kam. Manželka jej objala a políbila, potom mu setřela prstem otisk rtěnky z tváře. Nevěděla, kdy a jestli ho ještě uvidí.