Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu.
Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu.
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Dávná mutace v jediném genu, který během embryonálního vývoje ovlivňuje růst lidského mozku, možná zavinila, že jsme svět ovládli my, a nikoli neandertálci.
Genetici a archeologové už léta hloubají nad tím, proč v soutěži s neandertálci a jinými lidskými druhy uspěli právě naši předkové. Článek, který před týdnem publikoval vědecký časopis Science, naznačuje, že odpověď – nebo přinejmenším část odpovědi – by mohla být až překvapivě jednoduchá a skrývá se v jedné jediné mutaci, která poskytla našemu mozku zásadní výhodu, když zvýšila jeho kognitivní schopnosti.
Kompletní neandertálský genom je známý od roku 2014 a vědci od té doby pátrají po rozdílech, které ho odlišují od genomu moderního člověka. Autoři článku – v čele s Anneline Pinsonovou a Wielandem B. Huttnerem z Institutu Maxe Plancka pro molekulární buněčnou biologii a genetiku v Drážďanech – se zaměřili na gen TKTL1, který v době, kdy během embryonálního vývoje vzniká mozek, kóduje jistou důležitou bílkovinu.
Lidská verze bílkoviny se nepatrně (pouze v jedné aminokyselině) liší od verze, kterou sdílejí neandertálci spolu s našimi zvířecími příbuznými – primáty. Pinsonová & spol. podezřívali pozměněnou bílkovinu z toho, že by mohla urychlovat růst nervových progenitorových buněk (během vývoje embrya se mění na neurony) v mozkové kůře, která je sídlem našich rozumových schopností.
Lidský i neandertálský gen TKTL1 proto vložili do mozků myších a fretčích embryí a zjistili, že embrya s moderní verzí genu měla výrazně více nervových progenitorových buněk. Totéž se opakovalo při pokusech s „mozkovými organoidy“ – drobnými strukturami uměle vypěstovanými z lidských kmenových buněk.
Díky kosterním nálezům neandertálců víme, že jejich mozky byly v průměru stejně velké, nebo dokonce o něco větší než naše, z čehož by logicky plynulo, že naše kůra mozková zabírá větší část mozku, popřípadě jsou v ní neurony uloženy hustěji.
A právě více neuronů v mozkové kůře by mohlo být onou dlouho hledanou evoluční výhodou, která vedla k tomu, že jsme svět ovládli my, a nikoli naši příbuzní. „Byla to náhodná mutace, která měla obrovské důsledky,“ okomentoval výzkum pro jiný vědecký časopis Nature Huttner.
Jde o důležité zjištění, ale vědci jsou zatím opatrní. Otázkou například je, jestli zmíněná mutace skutečně dokázala ovlivnit kognitivní schopnosti lidí, a pokud ano, tak jestli jde opravdu o ten nejdůležitější faktor ze všech. Skutečný důkaz by podle Huttnera mohla poskytnout „výroba“ geneticky zmanipulovaných fretek či myší, které by byly nositeli jak lidského, tak neandertálského genu TKTL1, a následné porovnání kognitivních schopností obou takto uměle připravených populací.
Otázkou ale samozřejmě je, jestli za to výroba potenciálně velmi mazaných fretek a myší stojí.
