Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu.
Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu.
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Každý občan dostane od státu několik tisíc korun měsíčně na život. To zní jako zajímavá myšlenka, co myslíte? Představa, že vláda uzná každému člověku právo na základní dávku pro životní potřeby, nejspíš potěší hodně lidí. Je to pochopitelné, obzvláště u těch, kteří jsou naneštěstí v nejisté životní situaci. Nicméně každá taková utopická myšlenka žádá reálný ekonomický podklad. Jinými slovy – je třeba ji z něčeho financovat.
Proč o tom mluvím? Jak jste asi zaznamenali, Piráti chtějí v Česku zavést takzvaný nepodmíněný základní příjem (NZP). Ačkoliv se Ivan Bartoš nebo primátor Hřib poté, co na tento fakt poukázala média, což v době finančně zdrcující pandemie trochu vyděsilo každého realisticky uvažujícího člověka, od NZP distancovali a nyní se tváří, jako že je to pouze hravý nápad několika jejich idealistických kolegů, pravda je taková, že základní příjem vždy byl důležitou součástí pirátské politiky. Vždyť na samotném webu Pirátů se píše: „Piráti jsou aktuálně jediná politická strana v ČR, která má myšlenku NZP v dlouhodobém programu a má schopnost jej efektivně prosadit.”
Nejen, že je zavedení NZP jedním z důležitých cílů Pirátské strany, Piráti ho dokonce vidí jako způsob, jak z Česka udělat průkopnickou zemi. „Česko jako aktivní člen EU zde může sehrát roli průkopníka,” píše pan Aleš Jakl.
Jenže jak to Piráti chtějí financovat? Jak jinak než dalším zvyšováním daní. Nejvhodnějším adeptem podle nich je zdanění nemovitostí. Současné efektivní zdanění v Česku se pohybuje kolem 0,01 až 0,04 procenta z ceny z nemovitostí. Podle Pirátů ale tato daň ve zbytku Evropy dosahuje až 1,93 procenta a v USA nejvýše dokonce 2,21 procenta. Uvádějí, že zvýšením naší daně na 1 procento lze získat 200 až 800 miliard korun ročně, z čehož by se mohla financovat část základního příjmu.
Co to znamená pro běžného občana? Představme si Pražana, který žije v bytě 2+kk, jehož tržní cena je 4 962 250 korun. Současná daň, kterou zaplatí, je asi 489 korun za rok. Pokud by se daň zvedla podle pirátského návrhu, zaplatil by 49 623 korun! Ano, více než stokrát tolik. Piráti navrhují základní příjem o výši zhruba pět tisíc korun měsíčně, což dělá 60 tisíc korun ročně. Tento náš Pražan by si tak mohl říct, že je pořád v plusu, ale to mu ještě nedochází, že by mu vláda musela vzít ještě i jinde proto, aby si NZP mohla dovolit opravdu celá republika. Kromě dalších myslitelných dávek nebo důchodů, které by potenciálně bylo nutné zrušit, Piráti uvádějí, že by se k tomuto účelu mohlo přispět například i zrušením většiny slev na dani z příjmu.
Dalšími zdroji financování NZP pak podle Pirátů může být progresivní zdanění, daně z finančních transakcí, daň z obratu firem, vyšší daně pro firmy nebo již zrušená daň z převodu nemovitosti. Nevím, jak to vidíte vy, ale já si nejsem jistý, zda tolik daní a další zátěž občanů obhájí hypotetický přínos základního příjmu, který - ano, byl testován i ve světě, ale jehož údajně pozitivní přínos nikdo doposud nebyl schopen doložit. Jedná se tak pořád o romantickou, leč nebezpečnou myšlenku. A takových v historii bylo již hodně.
Autor je místostarostou Prahy 11 za ANO
