Proč je dobré umět sčítat

Každých deset let se nás stát ptá na věci, které by měl už dávno vědět. Jenže důležité registry buď chybí, nebo jsou děravé.

Proč je dobré umět sčítat
ilustrační foto | Tomáš Novák týdeník HROT

Netrvalo to ani pět minut a naše tříčlenná domácnost je sečtena. Zařadila jsem se mezi zhruba pět milionů Čechů, kteří už vyplnili online dotazník Českého statistického úřadu pro Sčítání lidu 2021. Kdo a k čemu informace o nás použije? A je opravdu nutné se v 21. století stále sčítat osobně, když řada evropských států dokáže potřebné informace vytahat z registrů? A jak to bude vypadat za deset let? 

Ač veřejné dění sleduji pravděpodobně víc než průměrný občan této republiky, na nic z toho jsem neznala odpověď. Podobně jako moji kolegové v redakci. Jediné, co jsem si zřetelně vybavila, byl počáteční kolaps elektronického sčítacího systému. I díky němu (tím hlavním důvodem je prý koronakrize) bylo elektronické sčítání prodlouženo až do 11. května místo původně plánovaného 9. dubna, po kterém měli nastoupit už jen sčítací komisaři v terénu. Na Slovensku se online sečetlo kolem 80 procent obyvatel a u nás se očekává podobný výsledek. Byla by ale škoda soustředit se jen na „provozní“ zdary či nezdary. Statistika v tomto případě není zas až taková nuda.

Tak kolik nás vlastně je…

„Lidé si neuvědomují, jak obrovský smysl a dalekosáhlé důsledky sčítání lidu má. Naše datová základna by bez něj byla poměrně chudá,“ začíná Robert Šanda, ředitel odboru statistiky obyvatelstva Českého statistického úřadu (ČSÚ), jenž byl od začátku u příprav letošního sčítání, které se datují až k roku 2015. Šanda dopředu upozorňuje, že by byl na toto téma schopen mluvit hodiny, přitom většinou dostane prostor na odpověď v minutové stopáži nebo v rozsahu několika tištěných vět.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit