Problém zvaný margining: z pojistky byznysu s elektřinou se stala hrozba
Rostoucí zálohy na elektřinu netrápí jen spotřebitele. Kvůli garancím burze se nejeden výrobce dostal do problémů a musí ho zachraňovat stát
Evropský trh s elektřinou léta fungoval poměrně spolehlivě a spotřebitelům zajistil desetiletí mimořádně výhodných cen. Energetické firmy sice brblaly, že jim příliš nízké ceny znemožňují investice do nových zdrojů, jelikož se ale jednalo většinou o zdroje plynové, je to vzhledem k aktuálnímu nedostatku plynu spíše dobře.
Teprve krize spojená s extrémními výkyvy však odhalila nedostatky systému doposud skryté v přehlížených detailech. Nejde přitom jen o extrémní ceny vyvolané relativně malým podílem plynových elektráren, ale i o těžko zvladatelné zajištění termínových obchodů ze strany výrobců.
Paradoxní tak je, že v časech rekordních zisků z prodeje drahé elektřiny se nejeden producent ocitl v existenčním ohrožení. Do největšího rakouského dodavatele, městské společnosti Wien Energie, muselo město Vídeň i stát nasypat celkem 3,4 miliardy eur, aby ho uchránily od platební neschopnosti. Německý Uniper si už v lednu vyhandloval úvěr od státní banky KfW ve výši devět miliard eur. V posledním srpnovém týdnu oznámil, že tento je prakticky vyčerpán, a požádal o další čtyři miliardy, na což německá vláda poměrně ochotně kývla.
O podporu žádají stát energetiky i v dalších zemích. Norská energetická skupina Equinor dokonce odhadla, že evropské energetické společnosti budou od vlád potřebovat zajištění ve výši až 1,5 bilionu dolarů.
Ani české energetiky toho nejsou ušetřeny. ČEZ, který za první pololetí navýšil zisk o 32 miliard korun, už koncem července získal od státu příslib půjčky ve výši tří miliard eur.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.
Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.
