Vypukne další očkovací šílenství? Moderna finišuje hned tři nové vakcíny

Konec pandemie covidu-19 se negativně projevil v příjmech velkých farmaceutických firem. Ty, které vyvinuly celosvětově podávaná očkování proti koronaviru, nyní hledají cesty, jak posílit svůj byznys. Moderna oznámila, že do poslední fáze studií přecházejí hned tři nové vakcíny.

Konec pandemie covidu-19 se negativně projevil v příjmech velkých farmaceutických firem. Ty, které vyvinuly celosvětově podávaná očkování proti koronaviru, nyní hledají cesty, jak posílit svůj byznys. Moderna oznámila, že do poslední fáze studií přecházejí hned tři nové vakcíny.

Celý článek
0

Do Legolandu už jen na podzim a v dešti? Vlastník se rozhodl zavést dynamické ceny

Zábavní parky a jiné atrakce majitele Legolandu – firmy Merlin Entertainments – stále netáhnou tolik lidí jako před covidem. Naplnit poloprázdné kasy zábavního impéria má zavedení dynamických cen.

Zábavní parky a jiné atrakce majitele Legolandu – firmy Merlin Entertainments – stále netáhnou tolik lidí jako před covidem. Naplnit poloprázdné kasy zábavního impéria má zavedení dynamických cen.

Celý článek
0

Český startup Agdata míří na Slovensko. Bude tam měřit kvalitu ovzduší

Už žádná obří zařízení o velikosti stavební buňky. Český startup Agdata vyvinul senzor na měření znečištění ovzduší, který má velikost diáře. Slováky zaujal svou cenou i přesnými výsledky.

Už žádná obří zařízení o velikosti stavební buňky. Český startup Agdata vyvinul senzor na měření znečištění ovzduší, který má velikost diáře. Slováky zaujal svou cenou i přesnými výsledky.

Celý článek
0
Vybrané články
z týdeníku The Economist

Nový trend na amerických univerzitách: Přísahej na diverzitu, jinak nedostaneš práci

Chcete pracovat na kalifornské Berkeley? Schopnosti jsou žádoucí, oddanost myšlence diverzity podmínkou

Nový trend na amerických univerzitách: Přísahej na diverzitu, jinak nedostaneš práci
ilustrační foto | Shutterstock.com

Kalifornská univerzita v Berkeley momentálně hledá „vedoucí/ho pracoviště pro pěstování buněčných kultur, krmiva pro mouchy, kultivačních médií a mytí laboratorního skla“. Žadatelé musí mít alespoň magisterské vzdělání, deset let výzkumných zkušeností a musejí předložit CV, motivační dopis a badatelské prohlášení. Navíc musejí připojit také vyjádření o tom, jak přispívají k podpoře rozmanitosti, rovnosti a inkluze. Zdá se, že všichni (tento potenciální vedoucí, příští ředitel konzervačního fondu knihovny, každý, kdo sní o vysokoškolské definitivě) musejí předložit stanovisko, v němž osvětlí své chápání diverzity, jak v minulosti přispěli k jejímu posílení a jak plánují „rozvíjet rovnost a inkluzi“, pokud by byli přijati.

Není to tak dávno, co byla podobná prohlášení považována za exotická a nepodstatná. Teď jsou de rigueur v podstatě v celém systému přijímání do zaměstnání a rozhodování o definitivě na Berkeley. Ze studií vyplývá, že ve Spojených státech jsou vyžadována pro přijetí na každou pátou pracovní pozici v akademické sféře. A vládní orgány, které financují vědecký výzkum, začínají laboratořím udělovat granty na základě ukazatelů a plánů na poli diverzity.

JEDI zlobí

Podle zastánců tohoto přístupu jsou takové věci potřeba, aby se mohly dále rozvíjet koncepty běžně známé jako diverzita, rovnost, inkluze (angl. DEI); někdy se k nim počítá také sounáležitost (DEIB) nebo spravedlnost (DEIJ), což je pak možné přeskládat do zábavnějšího anagramu JEDI. Kritikové – obvykle ti, kteří už definitivu mají, spíše než ti, již by se jí rádi dočkali – se domnívají, že tato povinná prohlášení devalvují zásluhy, otevírají zadní vrátka pozitivní diskriminaci, ničí akademickou svobodu a porušují na veřejných univerzitách ochranu prvního dodatku ústavy. „Existuje řada podobností mezi tím, jak jsou dnes tato prohlášení o diverzitě vyžadována, a tím, jak fungovaly přísahy věrnosti (které fakulty kdysi vymáhaly na důkaz, že zaměstnanci nejsou komunisté),“ vysvětluje politolog Keith Washington z Princetonské univerzity. Kdo má pravdu?

Obhájci nevidí žádný rozpor mezi DEI a kvalitou akademické práce. „Jen těžko můžete být dobrým kantorem, pokud nevíte, jak aktivně zapojit všechny studenty,“ vysvětluje berkeleyská proděkanka Sharon Inkelasová. Není to podle ní ani záležitost politického přesvědčení. Tato prohlášení „popisují, co lidé udělali pro to, aby byli ve výuce úspěšní“, říká profesorka Inkelasová. Referendum postavilo v Kalifornii pozitivní diskriminaci mimo zákon, a státní orgány tím pádem nemohou poskytovat preferenční zacházení na základě rasy nebo pohlaví. Další zákon zakazuje zaměstnavatelům „kontrolovat nebo usměrňovat“ politické aktivity zaměstnanců.

„Univerzitní prohlášení nedělají nic jiného, než kladou otázku: Čím dokážete na tomto kampusu přispět? Jak se budete stavět k diverzitě v řadách studentů a zaměstnanců?“ prohlašuje Erwin Chemerinsky, děkan právnické fakulty v Berkeley a známý odborník na první dodatek. „To, že se dosud navzdory hrozbám neobjevily žádné žaloby, naznačuje, že prohlášení o diverzitě jsou legální. První dodatek neporušují.“

Těžko říct, zda prohlášení o DEI pouze plní svůj smysl, nebo už sklouzávají k politickému filtrování. Davidsonská univerzita v Severní Karolíně požádala budoucí zaměstnance v IT oddělení, aby napsali o svém „potenciálu přispět k našemu závazku bojovat za rovnost a proti rasismu“ – což je věc, kterou levice horlivě podporuje a pravice nenávidí. Na Berkeley rozeslali instrukce, jak by měly výběrové komise postupovat při vyhodnocování prohlášení o diverzitě. Stojí v nich, že každý kandidát, který se nevyjádří k genderu a rase, musí dostat nízké hodnocení. Totéž platí pro jakékoli seriózní klasické liberály, kteří „explicitně vyjádří záměr ignorovat rozmanité zázemí studentů a ‚přistupovat ke všem stejně‘“.

V roce 2018 se na Berkeley pustili do „klastrového hledání“ pěti učitelských sborů pro výuku biologie. Z 894 žádostí sestavili longlist čistě na základě prohlášení o diverzitě, a vyřadili tak 680 kandidátů, aniž by jakkoli řešili jejich výzkumnou činnost nebo jiná doporučení. Podle univerzitního oběžníku to „vedlo k signifikantnímu zvýšení počtu kandidátů z řad nedostatečně zastoupených menšin na užším seznamu zvažovaných zájemců“.

Odvrácená strana

Zda takový proces upřednostňuje kandidáty s určitým etnickým zázemím před jinými, je citlivá otázka, která má zásadní právní dopady. „Nezdá se, že existuje jakákoli korelace mezi určitými identitami a kvalitou prohlášení o diverzitě,“ uvedla Karie Fraschová, vedoucí berkeleyské Kanceláře pro rovnost a sociální zabezpečení. Na otázku, zda by mohla upřesnit, jestli to tedy znamená, že se skóre neliší podle rasy, Fraschová řekla: „To netvrdím. Tuto informaci nemáme. Neměla jsem použít výraz ‚korelace‘. Omlouvám se.“

Berkeley není důležitou případovou studií nutně proto, že je nejextrémnější, ale proto, že je nejtransparentnější. Kalifornská univerzita v Los Angeles klade při přijímání nových zaměstnanců a rozhodování o definitivě na prohlášení o diverzitě ještě větší důraz, nicméně nemá pocit, že by měla svou politiku jakkoli vysvětlovat. Anna Spain Bradleyová, profesorka práva, jež zastává post zástupkyně rektora pro rovnost, diverzitu a inkluzi, se k tomu podle mluvčí školy nehodlá vyjadřovat.

Kritikové se obávají, že se ve vědeckém světě budou požadavky na diverzitu dál množit. Na začátku tohoto fiskálního roku bude ministerstvo energetiky, které mimo jiné financuje výzkum jaderné fyziky a fyziky plazmatu, požadovat, aby všechny žádosti o grant obsahovaly plány na „podporu inkluzivního a spravedlivého výzkumu“. Od roku 2021 Iniciativa BRAIN, spadající pod Národní zdravotnický institut, vyžaduje, aby potenciální příjemci grantu předložili „plán na posílení odlišných perspektiv“. Přednost mají týmy tvořené výzkumníky pocházejícími z různých zázemí.

„Lidé se bojí bránit, protože mají strach, že by mohli přijít o finance, a nikdo se nechce stát mučedníkem kvůli tomu, že by obhajoval zdravý rozum,“ popisuje Anna Krylová, profesorka chemie na Jihokalifornské univerzitě. Krylová studovala v bývalém Sovětském svazu a vnímá „příliš těsné“ paralely. Místo marxismu-leninismu se „musíte zavázat, že budete obhajovat kritickou sociální spravedlnost“.

Pokud Nejvyšší soud zarazí přijímání na univerzity na základě pozitivní rasové diskriminace, což se podle většiny letos stane, univerzity se téměř s jistotou uchýlí ke kreativním metodám zachování diverzity, které ustojí soudní přezkum. Prohlášení o diverzitě se jim k tomu mohou hodit. V určitých nuancích se budou lišit. Harvard Law Review důrazně doporučuje, aby potenciální redaktoři spolu s žádostmi o práci předkládali také prohlášení čítající 200 slov, v němž „definují svou identitu a popíšou její aspekty (…) včetně, ale ne výlučně, své rasové a etnické identity, socioekonomického zázemí, handicapu (fyzického, intelektuálního, kognitivního/neurologického, psychiatrického, senzorického, vývojového atd.), genderové identity…“ (výčet pokračuje).

V řadě států, v jejichž čele stojí republikáni, se zákonodárci pokoušejí tento myšlenkový směr násilím vymýtit – někdy způsoby, které omezují svobodu myšlení ve jménu její ochrany. Loni schválili floridští republikáni zákon Stop WOKE Act, jenž zakazuje na vysokých školách vyučovat takové myšlenky, jako je institucionální rasismus, pokud tato výuka neprobíhá „objektivním způsobem a bez toho, že by ji zjevně podporovala“. V roce 2021 byl v Idahu schválen zákon, jenž zakazuje výuku kritické rasové teorie ve všech školách včetně veřejných univerzit. Minulý měsíc zveřejnil konzervativní think-tank Manhattan Institute část modelové legislativy, již si mohou jednotlivé státy uzpůsobit a která by nenarušovala takovým způsobem první dodatek – mimo jiné navrhuje zrušit na univerzitách kanceláře DEI a zakázat při náboru nových zaměstnanců zohledňování prohlášení o diverzitě.

Jiní jsou optimističtější. „Myslím, že je to jen móda,“ konstatuje profesorka práva Janet Halleyová z Harvardovy univerzity. Byrokratizovaná ideologie zabíjí upřímnost. „Lidé si prostě něco vymyslí. Vědí, že se od nich očekává, že se budou nějak tvářit. Hodnoty, jichž si váží lidé, kteří tyto požadavky ustanovují, tím zároveň vystaví náporu cynismu,“ dodává. Pokud celý projekt nepotopí tyto rozpory, mohly by to udělat soudy. Profesorka Halleyová věří, že tyto inovace jsou „v kontextu prvního dodatku ústavy vynuceným projevem a diskriminací názoru“ a přimějí ty, kdo stojí v opozici proti DEI, podávat žaloby. „A vzhledem k sílícímu konzervatismu federálních soudců mají velkou šanci, že vyhrají.“ 

© 2023 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.