Připraveni ke skoku

Kdekoliv v Asii pandemie opadne, uvolní se obrovská kreativní byznysová energie.

Připraveni ke skoku
Asiaté nenadávají. Roušky jsou k vidění všude a jsou dlouhodobým kulturním standardem. | Profimedia.cz

Minulý týden překročil globální počet obětí jeden milion. V Evropě se naplno rozbíhá druhá vlna pandemie, ale ani Asie, která má v tomto směru náskok, stále ještě není z nákazy venku.

Pás zemí od Jižní Koreje přes Vietnam po Thajsko už, zdá se, virus víceméně porazil, ale potýká se však s jeho ekonomickými následky. Zbytek jižní a jihovýchodní Asie je na tom ale podobně jako Česko. A v tom „zbytku“ žijí skoro dvě miliardy lidí.

 

Především epidemiologům v Dillí, Jakartě a v Manile dělá virus stále vrásky. Nejlépe z toho vycházejí asi Filipíny, kde počet nakažených klesá, i když mají pořád kolem tří tisíc nových případů denně. Uvážíme-li ale, že jde o zemi desetkrát větší než Česko, není to tak zlé. Problémem je, že země je „hodně offline“. Přijde-li lockdown, ekonomika se zastaví, protože náhrada v obdobě e-commerce není tak všudypřítomná jako v okolních zemích. 

V Indii a v Indonésii je situace ještě komplikovanější. Jak z hlediska počtu nakažených, tak ekonomicky. Země nedostaly ani chvíli oddechu, nebyl žádný předěl mezi první a druhou vlnou. A to obě vlády uzavřely zemi i ekonomiku. V Indii se nakazilo už šest milionů lidí a skoro sto tisíc jich zemřelo. Pětkrát menší Indonésie je na tom podobně.

Nadlidský úkol

Bylo by nespravedlivé asijské státy kritizovat, když ani vyspělé zdravotnické systémy – v čele s tím nejbohatším, americkým – si s covidem-19 úplně neporadily. Oproti USA a Evropě je přitom v jihovýchodní Asii zdravotnictví podfinancované a státy na ně dávají něco mezi dvěma a čtyřmi procenty HDP. V Čechách výdaje oscilují kolem osmi procent, průměr EU je pak 9,8 procenta. Opět nejde o kritiku: většina asijských států chápe zdravotnictví jako jednu z priorit (protože na jeho kvalitu tlačí rostoucí střední třída), ale země jsou tak velké, že je transformace nadlidský úkol. 

V boji s covidem tak všichni praktikují stejnou medicínu, někdo s větším, někdo s menším úspěchem. Roušky jsou všude a jsou dlouhodobým kulturním standardem. Nikdo na ně nenadává. Mytí rukou je až obsedantní. Sociální distance je také všudypřítomná a funguje velmi dobře. Mnohde bylo po několik měsíců povoleno setkávání pouze dvou osob. Všichni také své ekonomiky uzamkli a cestování do mnoha zemí bylo a je náročné.

 

„Zamčené“ ekonomiky ale trpí bez ohledu na to, jak jsou země úspěšné v boji s virem, byť výhodu mají přirozeně ti, kdo jsou z nejhoršího venku. Vietnam, Bangladéš nebo Čína budou i letos růst. Sice někde mezi jedním a třemi procenty místo obvyklých šesti a více procenty, ale budou. Indonésie možná virus ne zcela zvládá, ale má mladou a extrémně prokonzumní populaci, takže její ministr financí věří v propad jen kolem jednoho, dvou procent. Jinde bude hůř. Filipíny letos očekávají pokles -7,6 procenta HDP, což by byl nejhorší propad za třicet pět let. A indický HDP se má podle agentury Fitch propadnout o 10,5 procenta. 

Bleskový odraz

Nejde jen o samotná čísla. V mnoha asijských ekonomikách dostává velká část populace plat „na ruku“. A když není práce, není ani plat. Thajsko tak očekává růst nezaměstnanosti nad 10 procent. Je to logické, když do země závislé na turismu loni přijelo skoro 40 milionů turistů a letos jich bude jen pětina. 

Ale Asiaté nenadávají. Již nyní je vidět, že kdekoliv pandemie opadne a zákazy se zruší, uvolní se obrovská kreativní byznysová energie. Od restauratérů přes „mama & papa shopy“ až po velké firmy, všichni hledají příležitosti a inovují. Digitalizace, online a O2O (online to offline) jsou teď v Asii ještě důležitější než před covidem. A hlavně domácnosti už začaly znovu utrácet bez ohledu na virus. To vidí ratingové agentury i MMF. Do roku 2021 tak všichni vyhlížejí s optimismem. A věří, že se vrátí zákazníci z regionu i ze světa. Protože lepší trh než ten asijský prostě není.  

Autor pracuje ve společnosti Home Credit a na Hongkongské univerzitě učí FinTech a disrupci ve zdravotnictví.

Článek vyšel v tištěném vyání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

 

Týdeník hrot

  • Bankrotáři: paralely příběhů Bárty a Mičky
  • Zabal to, Warrene! „Věštec z Omahy“ by měl odstoupit
Objednat nyní