Vybrané články
z týdeníku The Economist

Připoutejte se, odlétáme

Létající taxíky se konečně chystají ke startu. Čeká investory divoký let?

Připoutejte se, odlétáme
ilustrační foto | Archiv

Dějiny létajících aut jsou téměř stejně staré jako samotné létání s motorem. Všechno začalo v roce 1917 autoplánem Curtiss Autoplane, neohrabanou krabicí s odmontovatelnými křídly. Nikdy se neodlepil od země. Pozdější létající stroje sice k nebi vzlétly, ale komerčně se nikdy neuchytily. Nyní proudí spousta peněz do létajících taxíků. Minulý týden oznámila německá firma Lilium, která je vyrábí, reverzní fúzi s akciovou společností se zvláštním účelem (SPAC), která Lilium ocenila na 3,3 miliardy dolarů. To je signál, že by tento byznys mohl podle investorů skutečně odstartovat.

Díky lepším bateriím a odlehčeným materiálům mohou létající auta, z nichž některá se vyvíjela i deset let, konečně vynést do vzduchu cestující. Až 300 firem v současnosti pracuje na bateriemi poháněných strojích s krátkým doletem, které dokážou vertikálně vzlétnout a přistát, odhaduje Natasha Santhaová z poradenské společnosti L.E.K. Do tohoto byznysu sypou peníze výrobci aut, letadel i technologické firmy. Investiční banka Morgan Stanley odhaduje, že by trh s létajícími taxíky mohl mít v roce 2040 hodnotu 674 miliard dolarů. Regulátoři nabízejí hladkou cestu k certifikacím. Americký Federální úřad pro letectví v současnosti řeší žádosti třiceti společností, říká Santhaová. Lilium není jediná, řada dalších firem si po fúzích s účelovými akciovkami jde pro peníze na burzy. Jedna z nich, Joby Aviation, se dostala na ocenění ve výši téměř sedmi miliard dolarů. Další, Archer, má hodnotu čtyř miliard. 

Kříženci útočí

Jako kříženec auta s helikoptérou mají létající taxíky výhodu obou. S tichými elektromotory mohou operovat na frekventovaných trasách. K přistání jim stačí jen kousek betonu – na rozdíl od hlučných helikoptér, jejichž provoz ve většině měst podléhá přísné regulaci. Dokážou letět čtyřikrát až pětkrát rychleji, než může jet taxi, a nezůstanou vězet v dopravní zácpě. A ceny může stlačit sdílení.

Kalifornská firma Joby prohlašuje, že její pětimístné létající taxi začne komerčně fungovat v roce 2024. Firma předpokládá, že zpočátku bude účtovat zhruba čtyři dolary za míli, ale zanedlouho by cena mohla klesnout až o čtvrtinu. Cesta z Manhattanu na newyorské letiště JFK by tak vyšla na 30 až 40 dolarů na pasažéra. Jedním z podílníků v Joby Aviation je japonská automobilka Toyota a loni v prosinci firma odkoupila od Uberu jeho divizi vyvíjející létající taxíky. Když Archer v únoru prostřednictvím SPAC upisoval akcie na burze, zveřejnil miliardovou smlouvu s United Airlines, podle níž má partnerským aerolinkám dodat dvě stovky pětimístných létajících strojů. Do roku 2024 hodlá firma vybudovat sítě létajících taxíků v Los Angeles a Miami.

Kdo bude rychlejší?

Některé společnosti mají ke startu ještě blíž. Čínská eHang má blízko k získání licence na domácím čínském trhu. Evropský Volocopter – německá firma, za níž stojí automobilky Daimler a Geely, ale také výrobce čipů Intel a logistický gigant Schenker – chce mít povolení létat do roku 2023. Krátce poté by měl začít nabízet služby zákazníkům. Daleko za nimi není ani britský startup Vertical Aerospace či firmy dobře známé z automobilové branže (jihokorejské Hyundai) a letectví (Airbus).

Skutečná revoluce nastane, až kompletní autonomie těchto strojů odstraní náklady na pilota. Archer chce mít takové taxi do roku 2028. Ve vzduchu narážejí na podstatně méně překážek než silniční autonomní vozidla – letadla létají na autopilota většinu času. Ale jak říká jeden expert z oboru: Bude lepší, když si nejprve pasažéři a regulátoři trochu zvyknou na letecké taxíky, než vykopnete řidiče.

© 2021 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.

Týdeník hrot

  • Zdeněk Tůma: S bazukou se musí umět
  • Přežijí komunisté stovku?
Objednat nyní