z týdeníku The Economist
Princezna a satelit
Co vypovídá emírova dcera v domácím vězení a sonda obíhající kolem Marsu o ropném státečku.

Vypadá to úplně jako video, které natočilo rukojmí: roztřesený záběr zblízka pořízený v temné místnosti. Televizní stanice BBC propašovala 16. února vzkaz od Šajchy Latífy, dcery dubajského panovníka a miliardáře Muhammada bin Rášida Ál Maktúm. Princezna se dvakrát pokusila opustit emirát a obvinila otce ze zneužívání. Ten její nařčení popřel. Její druhý pokus o útěk v roce 2018 skončil jejím zadržením na jachtě v Indickém oceánu. Aktuálně tvrdí, že je držena v domácím vězení, které nazývá „samovazbou“, bez přístupu k lékařské péči. Vrcholný orgán OSN pro lidská práva deklaroval, že bude její případ řešit se Spojenými arabskými emiráty (SAE), do kterých Dubaj patří.
Nahrávka zastínila to, co mělo být pro SAE triumfálním okamžikem. Satelit Hope (Naděje) dokončil 9. února svou sedmiměsíční, 493 milionů kilometrů dlouhou cestu k Marsu. Vesmírná agentura SAE se po příletu sondy na oběžnou dráhu Marsu stala teprve pátou podobnou organizací v dějinách, jež se k rudé planetě dokázala dostat, a první v arabském světě. Po dvou měsících úprav kurzu a kalibraci přístrojů začne satelit zkoumat atmosféru Marsu, přičemž v září bychom se měli dočkat první porce informací.
Kolektivní sport
Dubajskou Burdž Chalífu, nejvyšší budovu na světě, ozářily při této příležitosti rudé reflektory. Na sociálních sítích koluje populární snímek zachycují panovníky Abú Zabí a Dubaje, hlavního města Emirátů a jejich obchodního hubu, jak kráčí ruku v ruce s Marsem za zády a raketoplánem startujícím nad hlavami. Raketoplán je, samozřejmě, aktuálně již neexistující dílo amerického inženýrství. Ani samotná sonda není výsledkem výhradně arabského úsilí. Jen necelou polovinu 450členného týmu tvoří Emiráťané, přičemž většinu ze zbývajících pracovníků představují odborníci přivezení z amerických univerzit. Sonda byla sestavena v Coloradu a do vesmíru se dostala na palubě japonské rakety.