Příliš velké kreslené oči

Kritici zprvu pochybovali, že by Demon Slayer: Mugen Train, který se v amerických kinech objevil v dubnu, mohl zopakovat úspěch z domácího, japonského trhu. Animovaný celovečerní film se odehrává na začátku dvacátého století v Japonsku, v éře, která divákům nejaponského původu sotva něco řekne. Navzdory očekáváním film vyinkasoval během premiérového víkendu 19,5 milionu dolarů a překonal americký kasovní rekord pro cizojazyčný debut.

Po většinu jeho existence „anime“ mimo Japonsko téměř nikdo neznal. Televizní seriál z roku 1963 Astro Boy, který odstartoval prvním anime boom, a následující hity jako Doraemon nebo Gundam sledovali především otaku (geekové). To, že byly spojované se šprty a podivíny, značně omezovalo jejich přitažlivost i na domácím trhu. Tituly, které se v sedmdesátých letech minulého století dostaly na Západ, cílily na úzce vymezené skupinky diváků.

Sto milionů pokusů

„Anime už není subkultura, je součástí hlavního proudu,“ rozplývá se dnes Muto Takaši, který řídí Dentsu Japanimation Studio. V roce 2019 dosáhly zisky z televizních práv, streamování a her, živé zábavy, vstupenek do kin a merchandisingu celkové hodnoty 24 miliard dolarů (504,4 miliardy korun). Necelá polovina přitom přitekla ze zahraničí, kde se během posledních deseti let trh s anime téměř zpětinásobil. Dat z pandemického roku máme poskrovnu, ale tato čísla určitě porostou. Netflix tvrdí, že si v roce 2020 pustilo alespoň jeden anime titul přes sto milionů domácností po celém světě, o padesát procent víc než předcházející rok. Vloni se objevily v denní top ten nabídce streamovací služby v téměř sto zemích světa.