Těžký život chovatelů prasat. Vyhláška proti šíření moru přinese velké problémy

Přeštické černostrakaté prase, takzvaný přeštík, je jediné původní české plemeno prasete. Nyní se musí jeho chovatelé vyrovnat s novou českou vyhláškou, jež má zabránit šíření afrického moru prasat. Čekají se velké problémy.

Těžký život chovatelů prasat. Vyhláška proti šíření moru přinese velké problémy
Přeštické prase v pastevním výběhu | VÚŽV/Biofarma Sasov

Vypadá to jako bouře ve sklenici vody. Alternativní chovatelé prasat, kteří pro chovy používají i venkovní výběhy, si stěžují na novou vyhlášku, jež platí od začátku roku 2021. Jedná se o dvojité zajištění venkovních ohrad. Prý s nimi úpravu, která má zabránit šíření afrického moru prasat prostřednictvím kontaktu s divočáky, nikdo nekonzultoval a dozvídají se o ní víceméně náhodou. Kritika zaznívá hlavně od sdružení Pro-Bio, jež zastupuje ekologické zemědělce. Pro biochovy přeštického prasete může být prý likvidační.

Ministerstvo zemědělství ale námitky odmítlo. Připomínkové řízení proběhlo už na podzim 2019. „Zástupci zemědělských nevládních organizací měli možnost se k návrhu novely vyjádřit,“ zdůraznil pro týdeník Hrot mluvčí úřadu Vojtěch Bílý. A času měli chovatelé prasat dostatek, protože novela vyhlášky platí od poloviny března 2020, účinnost byla stanovena na začátek roku 2021. Boj proti šíření afrického moru prasat má pomoci všem zemědělcům, protože zavlečení nákazy do chovů domácích prasat by přineslo mnohem větší škody.

„Cílem novelizace bylo mimo jiné zajistit vyšší úroveň preventivních opatření proti přenosu nákazy z volně žijících prasat divokých na chovy prasat domácích. Mezi tato opatření spadá i oplocení areálů chovů, které zamezí styku zvěře s chovanými prasaty, a tím i zavlečení infekce do chovu,“ dodal Bílý. Proto je považuje za užitečná pro ekologické i konvenční zemědělce. 

Jak to máme udělat?

S tím nesouhlasí majitel Biofarmy Sasov Josef Sklenář, kde volně chovají přeštické prase, jež je vyhledáváno gurmány pro svou výjimečnou chuť. „Právě venkovní způsob chovu – minimálně ve výbězích u stájí – je pro přeštické prase z hlediska animal welfare to nejlepší. Prasata žijí v téměř přirozených podmínkách a to se odráží na kvalitě produkce. Nejsme schopni ze svých vlastních zdrojů, navíc za koronavirové krize vybudovat vše, co nám vyhláška ukládá,“ vysvětlil.

Sklenářovi není jasné, jak má dvojité oplocení vypadat, aby se nemuselo předělávat. „Je potřeba si uvědomit, že do úpravy stájí jsme nejenom my nainvestovali obrovské peníze, aby splňovaly přísná kritéria biochovů, a tyto úpravy byly také schváleny Státní veterinární správou (SVS) či Státním zemědělským intervenčním fondem, pokud byly dotované. Nikdy nebyl vznesen požadavek dvojitého oplocení nebo možnosti uzavření prasat do stájí,“ zlobí se Sklenář na úředního šimla. Je třeba vyjednat úpravu vyhlášky, aby byla schůdná i pro ostatní ekologické chovy.

Přeštické prase dosud přežilo všechny diktatury, kromě komunismu i nacismus, přestože byl chov tohoto plemene za protektorátu zakázán, zdůraznil Sklenář pro Hrot. „Před deseti lety bylo přeštické černostrakaté prase kvůli svým velmi nízkým stavům v republice na vymření. V tu dobu jsme se rozhodli, že společně s Výzkumným ústavem živočišné výroby v Uhříněvsi spustíme projekt, ve kterém jsme chovali přeštíky ‚pastevně‘ ve výbězích na poli a porovnávali kvalitu jejich masa s masem zvířat ze stájí,“ vysvětlil. O takové maso byl na trhu – zejména v pražských restauracích a řeznictvích – obrovský zájem.

Vepři přitahují divočáky

Vedoucí oddělení chovu prasat Miroslav Rozkot z Výzkumného ústavu živočišné výroby (VÚŽV) si myslí, že by vyhláška nemusela v případě úprav oplocení obsahovat slovo „trvalé“. „Mělo by být dostatečně odolné. Dvojité oplocení má smysl a zvyšuje bezpečnost. Omezí přímý kontakt mezi chovanými zvířaty a těmi volně žijícími a udrží, použijeme-li ‚koronavirový‘ slovník, sociální distanci,“ vysvětlil.

Jak přesně má plot vypadat, není stanoveno. Hlavním cílem je zabránit kontaktům divokých prasat s těmi domácími. „Nic není pro divoká prasata lákavější než výběh prasat domácích s potravou a s možností případného ukojení pohlavního pudu,“ dodal.

Zatímco pro běžné chovy prasat by neměla nová vyhláška znamenat problém, komplikací bude pro ty, kteří provozují pastvu prasat. Sklenář tvrdí, že na jejich farmě to ani není možné. „Naše stáje jsou jako jednotlivé budovy v areálu bývalého školního statku rozmístěné mezi dalšími budovami a všechny mají společné komunikace. Nelze tedy obehnat jednotlivé stáje s výběhem ještě dalším plotem,“ poukázal na praktické problémy.

Zajímavosti o praseti
Prase je z fyziologického hlediska člověku nejpodobnějším domácím zvířetem.
Průměrná porážková hmotnost prasete se pohybuje mírně nad 110 kilogramy, čistá hmotnost libového masa po odečtu kostí a tuku tvoří 50 kilogramů.
Vepřové maso v některých partiích obsahuje jen 1,2 procenta tuku, což je obdobné jako u masa drůbežího.
Prasnice je schopna každý rok vychovat více než 30 selat, v jednom vrhu jich bývá mezi deseti a šestnácti.
Zdroj: ceske-veprove.cz

Rozkot těmto chovatelům navrhuje – v případě, že to nelze udělat z časových důvodů jinak – konzultaci s pracovníky veterinární správy nebo s veterinárním lékařem. Z vlastní zkušenosti ví, že se dá na řadě věcí domluvit.

„U nás je to trochu komplikováno tím, že alternativní chovy jsou v menšině a legislativa s nimi ne vždy počítá,“ uznal, že hlavně chovatelé přeštického prasete nemají tak silnou vyjednávací pozici jako velkochovy. V případě nebezpečí mají mít farmy s výběhy možnost prasata – byť dočasně – ustájit.

Není to nic nového

Ředitel Svazu chovatelů prasat Jan Stibal vášně tlumí. Vyhláška vlastně nenařizuje nic nového. Povinnost dvojitého oplocení existuje od roku 2012, ale vztahovala se jen na nové chovy. Připustil nicméně chybu v komunikaci, protože se opatření, o kterém se ví od jara 2020, nezdůrazňovalo: „Je to určitě i naše chyba, že jsme si vsuvky nevšimli. Na naši omluvu uvedu, že se jedná o tři krátké řádky v novele, která se jinak celá věnuje jinému tématu. V té době se navíc řešila první vlna covidu.“

Stibal zdůraznil, že to je pro dobro všech chovatelů. Nejvíce je ohrožuje černý scénář, že se africký mor prasat (AMP) rozšíří ze sousedního Německa prostřednictvím nakažených divočáků. Pokud se totiž mor dostane do chovu, musí se všechna zvířata utratit a další chovy do vzdálenosti 15 kilometrů mají obrovské problémy, protože je zakázán veškerý pohyb. Tedy i cesta na jatka, což je fakticky také likvidační.

 

„Z mého pohledu je oplocení naprosto nezbytnou prevencí a neumím si bez něj chov prasat představit. Mělo by být zájmem každého chovatele, aby ho měl. Apelovali jsme na všechny chovy už předtím, než se v Evropě začal mor šířit,“ dodal s tím, že ve svazu nerozlišují, kdo je biochovatel, kdo malý, velký, kdo má přeštická prasata a kdo komerční hybridní odvozená od bílého prasete.

A jak vidí budoucnost přeštického prasete? „Myslím, že je na tom stejně jako všechna ostatní prasata. Svaz chovatelů je garantem tohoto plemene, takže děláme vše pro to, aby přežilo,“ slíbil.

Nízká cena na výkupu

Jako daleko větší problém, který v současnosti české chovy vepřů ohrožuje, vnímá nízkou cenu jatečných prasat. Farmáři běžně prodělávají sedm až osm korun na kilu, což dělá tisíc korun na prodaném praseti.

V Německu zemědělci proti nízkým výkupním cenám vepřového, ale i mléka od listopadu protestují výjezdy na traktorech. Často míří před zpracovatele a obchodní řetězce a tlačí na to, aby se cena zvýšila. „Pokud jde o protesty, objevují se návrhy, že je třeba se hlasitě a radikálně ozvat. Situace je opravdu kritická. Zatím ale převládá snaha o klidné řešení a solidarita v době, která je obtížná pro všechny,“ uvedl Stibal.

Budoucnost chovů českých prasat je ale na pováženou. I přes politické výkřiky, že je třeba zvýšit potravinovou soběstačnost ve vepřovém mase, která je zhruba na 50 procentech. „Pevně doufám, že k dalšímu propadu nedojde,“ doplnil. Cena vepřového je totiž o 15 korun nižší, než byla před rokem. To znamená propad o 30 procent. V minulosti to vedlo k výraznému snížení stavů.

Cena vepřového padá jednak kvůli covidu (uzavírání jatek na západě EU, snížení poptávky v restauracích, hotelech, školních jídelnách) a také kvůli moru prasat, který se objevil v Německu. Čína přestala kupovat německé vepřové, proto je ho na evropském trhu příliš. Bez pomoci státu není tomuto stavu možné dlouhodobě vzdorovat, tvrdí šéf Svazu chovatelů prasat.

Rozkot z VÚŽV je do budoucích let nicméně optimista, i když ví, že doba chovatelům prasat není příznivě nakloněna. „Přesto si však myslím, že ti, kdo prasata chovat umějí, nakonec přežijí. A zaslouží si podporu,“ zdůraznil.

Je ale pravděpodobné, že stavy prasat půjdou v rámci celé EU dolů. V dlouhodobém horizontu to zase povede k tomu, že se maso pro koncové spotřebitele zdraží. Lidé v obchodech si zatím ničeho všimnout nemohli, protože ceny jsou víceméně stabilní. Chovatelé prasat – stejně jako v Německu – viní obchodníky, kterým vystřelily nahoru marže. Ti zase tvrdí, že zdražují zpracovatelé masa kvůli vyšším nákladům spojeným se šířením čínské chřipky. 

Týdeník hrot

  • Jak se lepí díra po covidu
  • Judista mezi jurtami
Objednat nyní