Přes urychlovač do Berkeley

Studenti pražské Unicorn University se přes švýcarský urychlovač částic CERN dostali k projektům v amerických laboratořích.

Přes urychlovač do Berkeley
Evropská laboratoř jaderného výzkumu (CERN) se sídlem v Ženevě provozuje na pomezí Švýcarska a Francie podzemní Velký hadronový urychlovač. Ten se nachází v 27 kilometrů dlouhém kruho- vém tunelu v hloubce 50 až 150 metrů. Právě zde byla potvrzena existence Higgsova bosonu. Urychlovač aktuálně prochází zvýšením výkonnosti. Na pro- jektu spolupracují i Češi, mezi jinými studenti pražské Unicorn University, kterým otevřel dveře do kalifornských laboratoří Berkeley. | Profimedia.cz

V laboratořích Berkeley, spadajících pod proslulou kalifornskou univerzitu, pracují vědci s uhlíkovými vlákny – citlivým materiálem, jehož cena za kilogram se pohybuje v řádech tisíců dolarů. Vlákna je přitom potřeba skladovat při teplotách minus 40 stupňů Celsia a životnost nepřesahuje sedm dní. Pak ztratí své původní parametry a není možné je dále upotřebit. Funkční systém evidence nakládání s nimi má tedy pro laboratoř zcela zásadní roli a potenciál značných úspor tím, že předejde zbytečnému plýtvání. 

A právě na takovém projektu se aktuálně podílejí Petr Kubový a Marek Zbořil, dva studenti magisterského programu pražské soukromé Unicorn University spadající do IT impéria miliardáře Vladimíra Kováře. „Řešíme například, s jakou technologií mohou jít do mrazáku. Tím, že je tam minus 40 stupňů, tak tam běžný telefon pro čtení QR kódů nefunguje,“ nastiňuje Zbořil kalifornské výzvy, jaké musí s kolegou z Prahy na dálku řešit. 

Digitální dvojče podzemního Atlasu

Cesta Unicorn University do USA přitom vedla přes Švýcarsko. V laboratořích, které se chlubí třeba dvanácti laureáty Nobelových cen, vyrábějí z uhlíkových vláken i komponenty pro obří podzemní urychlovač částic CERN. Ten aktuálně prochází vylepšením na vyšší výkon. Úpravy se týkají i detektorů sledujících, co se uvnitř urychlovače děje, včetně toho největšího z nich s názvem Atlas.

Unicorn University přešla v čase koronaviru kompletně na online výuku. Na dálku řeší škola pod ředitelem Markem Beránkem i projekty pro CERN a Berkeley.
Tomáš Novák týdeník HROT

V Unicorn University se přitom pracuje na vytvoření softwaru, který pomáhá při modernizaci vnitřního detektoru Atlasu, šest metrů dlouhého a přes dva metry vysokého zařízení, které monitoruje částice při srážce protonů. 

„Software uchovává informace o jednotlivých součástkách i jejich strukturu. Pokud si rozklikne informace o součástce, třeba čipu, zjistíte, z čeho byl vyroben a jaké bylo třeba použité lepidlo,“ vysvětluje ředitel univerzity Marek Beránek. Aplikace tak uchovává digitální dvojče všech součástek vnitřního detektoru a umožní vědcům v případě problémů nalézt příčinu mnohem rychleji ve virtuálním prostoru, aniž by museli detektor složitě manuálně rozebírat. 

Zrádná trvanlivost vláken

Na modernizaci Atlasu se přitom podílí i Eric Anderssen z laboratoří Berkeley. Právě toho zaujala práce české školy, a oslovil proto Beránka s prosbou o pomoc při zlepšení správy výroby součástek z uhlíkových vláken v Kalifornii. Laboratoře v současnosti využívají šestnáct let starý systém, který v mnoha ohledech nevyhovuje, a právě ten by měla nahradit práce českých studentů. 

Vznikající software zaeviduje, kdy a kolik materiálu bylo doručeno, kde byl naskladněn, jaké součástky a pro jaký účel se z něj vyrobí. A samozřejmě bude hlídat i krátkou trvanlivost. „Komunikujeme s americkou stranou a řešíme přímo byznysovou podstatu věci, co se tam vlastně děje, abychom podchytili, jak to z logiky funguje,“ popisuje Koubský. A co je překvapivé? Ani jeden ze studentů přitom v laboratořích doposud osobně nebyl, sám šéf Beránek pouze jednou před dvěma lety.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

 

Týdeník hrot

  • Tchaj-wan: nejnebezpečnější místo na světě
  • Je drahá paprika drahá?
Objednat nyní