Přepište učebnice měnové politiky, říká bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl

Nepřibývají nám úředníci, ale učitelé a zdravotníci, říká Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér ČNB čerstvě nominovaný na předsedu Národní rozpočtové rady, v rozhovoru pro týdeník Hrot s tím, že i v těchto případech se bude muset šetřit. Přesto se to bez zvýšení daní neobejde. V rozhovoru oceňuje také dosavadní protiinflační politiku ČNB a poslední kroky Evropské centrální banky považuje za neuvěřitelné.

Nedávno jste jako Národní rozpočtová rada vydali kritické stanovisko k plánovaným výdajovým rámcům vlády, které počítají s hlubokými strukturálními deficity. Je ale možné čekat něco jiného v energetické krizi, válce v sousedství a při nebývalé inflaci?

Vlastně se ptáte na to, zda je reálné ten strukturální deficit vyřešit pouze na výdajové straně. Bylo by to hezké, ale jen než si řekneme, co by to znamenalo. Ten strukturální deficit nezávislý na tom, jak ekonomika roste či neroste, je kolem 220 miliard korun každý rok. Kdybychom to chtěli vyřešit na výdajích, musíme zrušit celé školství. Nebo zrušit celou armádu a ministerstvo vnitra, včetně policie a hasičů. Těžko můžeme čekat, že nám politici něco takového doručí. Výdajová opatření se určitě dělat dají, ale sorry, stát při své velikosti je ze stávajících příjmů neufinancovatelný.

Dobrá, ale co s těmi příjmy? Snížení daně z příjmů sice nebyl dobrý nápad, ale nyní, když rodiny mají problém zaplatit složenky za energie, lze těžko lidem více zdanit příjmy nebo přes DPH přiložit na inflaci.

Pro to snížení daně z příjmu jsem nenašel žádný pochopitelný důvod. Ani ekonomický, ani politický. Zvýšení DPH jsme si vyzkoušeli a zjistili, jak to funguje, nebo spíš nefunguje, když ji v nastupujících špatných časech zvýšíte.