Vybrané článkyz týdeníku The Economist
Překvapení: rizikový kapitál není bez rizika
Propad cen veřejně obchodovaných společností dolehl i na venture kapitálové fondy. Zvládnou situaci lépe než za časů dotcomové bubliny?
Dvě desetiletí nepřetržitého růstu venture kapitálu udělala z někdejšího menšinového žánru ze Silicon Valley obrovskou mašinerii, která buduje globálně dominantní společnosti. Fondy rizikového kapitálu investovaly jen za loňský rok po světě přes 600 miliard dolarů, což je desetkrát víc než před deseti lety. Rizikový kapitál pronikl do nových odvětví, přilákal nové účastníky a stal se globálním fenoménem. Valuace strmě vylétly vzhůru, protože převládlo přesvědčení, že dobré časy nikdy neskončí.
Šlápnutí na brzdu
S válkou na Ukrajině, čínskými čistkami v technologickém sektoru a stoupajícími úrokovými sazbami teď kapitalistický výtah zase míří k zemi. První zásah dostaly trhy. Technologický index Nasdaq od začátku letošního roku ztratil téměř třicet procent hodnoty a velké zúčtování ještě nekončí. Objem kapitálu získaného z primárních úpisů v první polovině letošního roku je ve srovnání se stejným obdobím roku předcházejícího globálně o padesát procent nižší, a v Americe dokonce o sedmdesát procent nižší.
Krvavá lázeň veřejně obchodovaných akcií nevyhnutelně doléhá i na svět rizikového kapitálu. Ztráty ve veřejně obchodovaných portfoliích koncových investorů zesilují tlak i na ty soukromé. Penzijní fondy a nadace s velkými objemy takzvaných „dry powder“ zdrojů, tedy závazně upsaných, ale dosud neinvestovaných prostředků na soukromých trzích, se snaží ušetřit a žádají o zpomalení tempa rizikových investic.
Existence značného počtu crossover fondů, jako je třeba Tiger Global Management, které investují do soukromě vlastněných i veřejně obchodovaných společností, posílila vazby mezi veřejnými a soukromými valuacemi. Globální investice fondů rizikového kapitálu dosáhly letos v květnu hodnoty 39 miliard dolarů, což je o třicet procent méně, než kolik byl měsíční průměr roku 2021. Více než dvě třetiny (68 procent) fondů rizikového kapitálu už nyní hlásí snižování valuací firem ve svém portfoliu.
Startupy, které spoléhají na přísun venture kapitálových prostředků, už to pochopitelně pociťují. Nejhůře tato situace dolehne na začínající firmy bez dostatečných hotovostních rezerv, a zejména na ty v silně konkurenčních odvětvích, jako je doručování jídla.
Po dlouhém boomu můžeme čekat, že na povrch vyplavou některé pochybné praktiky. Může se například ukázat, nakolik jsou technologické firmy navzájem provázané. Některé zdánlivě ziskové startupy vydělávají peníze na poskytování služeb – od digitálního marketingu po cloud computing – jiným startupům, které prodělávají, a ty jsou zase závislé na nekončícím přísunu bianco šeků od svých venture kapitálových sponzorů.
Pokles na roky
Pesimisté upozorňují na to, že jakmile začne objem rizikových investic jednou klesat, trvá roky, než se trend zase obrátí. Recese způsobené inflací a ropným šokem snížily mezi lety 1969 a 1975 objem prostředků plynoucích do fondů rizikového kapitálu o 94 procent. Po vrcholu dotcomové bubliny klesalo tempo investic venture kapitálových fondů ještě více než dva roky.
Přesto přese všechno nebude současná korekce zdaleka tak strašná jako v letech 2000 a 2001. Mnoho startupů si vytvořilo značné kapitálové rezervy a mají zdravé rozvahy. Kromě tří ze zhruba sedmdesátky největších softwarových startupů nashromáždily dostatek prostředků, aby při obvyklém tempu pálení hotovosti vydržely až do roku 2025.
Venture kapitál se také víc institucionalizoval. Soběstačné sítě rizikového kapitálu z Evropy a Asie jsou méně závislé na těkavém americkém kapitálu a mají pevné vazby na místní finanční společnosti a podnikatele. Koncoví investoři, jako jsou penzijní fondy a nadace, vědí, jak silně transformativní účinky mají technologie na ekonomiku, a proto hned tak neutečou.
Co je však nejdůležitější, stále tu je obrovský prostor pro inovace. Potenciální trh pro technologické produkty se ohromně zvětšil, ovlivňuje všechny části byznysového světa od biotechnologií po monitoring dodavatelsko-odběratelských řetězců. Ze současného chaosu tedy vzejde štíhlejší a efektivnější průmysl, který i nadále bude mít ohromnou sílu.
© 2022 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.
