Předělejte strategie, všechno je jinak

Češi chtějí být (nejen) kvůli covidu digitální a stát na to musí umět reagovat

Předělejte strategie, všechno je jinak
Šéf technologické firmy Trask Pavel Riegger | Archiv

Ve finančním byznysu to byla velká zpráva. Pavel Riegger, jeden z velkých šéfů v EY, se rozhodl odejít. Nebylo za tím nic jiného než touha vystoupit z poradenství na druhou stranu, do živého byznysu, který má před sebou velmi pravděpodobně silné roky. Jde o digitální technologie, které postavila víc než cokoli jiného do popředí covidová pandemie. Pavel Riegger se stal ředitelem tuzemské společnosti Trask, převzal řízení od jejích zakladatelů, kteří ji přivedli k více než miliardovému obratu.

A co bude dál? Je načase začít digitalizovat stát. A to nejen technicky, ale i mentálně. „Pokud paní za přepážkou nebude vyškolená a pořád bude chtít fyzický podpis a další dokumenty, protože to tak dělá 40 let, budeme se stále dostávat do potíží. Ta kulturní změna musí jít ruku v ruce s technologiemi a ve státní správě to platí dvojnásobně,“ říká Riegger v rozhovoru pro Hrot.

V jaké situaci, vzato z technologického hlediska, pandemie Českou republiku zastihla?

Jsou tu dvě roviny. Tou první jsou firmy. Liší se to samozřejmě obor od oboru. Když se podívám na banky, tam je to jasné. V rámci Evropy jsme na špici. To, co používáme, ani mnohé banky na západ od nás nemají. Kde se hodně investuje a dohání se určité manko, jsou výrobní závody. Boom nastává také u zdravotnických společností a zařízení. Například ve Fakultní nemocnici Bulovka budou díky umělé inteligenci schopni za pomoci Trasku zrychlit vyhodnocování mamografických snímků, a tím zpřesňovat a zrychlovat diagnózu.

Tou druhou rovinou je zřejmě státní sféra. Tam je to podle vás jak?

Tam jsme hodně pozadu. Pro nás jako pro podnikatele je stát důležitý, a pokud není digitalizován, znamená to potíž i tady na druhé straně. Uvedu příklad, kterým je prohlášení poplatníka k dani z příjmu. Ten růžový papír všichni známe. Musíme ho několikrát podepsat a stále dokola vyplňovat totožné údaje. V Trasku jsme schopni tento proces zdigitalizovat, vyvinuli jsme produkt Tax Assistant. Pro státní správu ale bohužel není, ta má jiné tempo. Přitom se podívejte na to, kolik papíru se musí vytisknout, kolik všechno stojí peněz, jaká je ekologická stopa. Firmy tedy začínají brát do vlastních rukou některé procesy, které by měl dělat stát.

Patřil jste mezi autory Chytré karantény. Jste spokojen s tím, jak dopadla?

Moje role byla spíše přinést do celého procesu ekonomický pohled. Mezi autory jsem nepatřil.

A z pozice šéfa technologické firmy se na ten projekt díváte jak?

Moc nefunguje. Dodnes nejsem schopen poznat, kde se virus kumuluje a odkud pochází. To vyplývá ze špatného trasování nakažených. Přitom data, která bychom potřebovali, k dispozici jsou, ale nejsou vytěžena tak, jak by měla být, a chybí i správná komunikace. To je obrovský deficit, v němž opět vidím roli státu. Když budeme mít správnou strategii, správné prostředí a nalákáme správné mozky, budeme schopni reagovat na tyto situace včas a včas ta data i interpretovat. Stát může navíc využít hromadu dat, která má k dispozici. Strukturovat je a zařídit, aby nad nimi běžela umělá inteligence a docházelo k nějaké interpretaci.

Kde má státní správa největší mezery? Jak ze situace ven? Kdy budou lidé komunikovat se státem elektronicky? Má na to státní aparát personální kapacity a jak změnila pandemie koronaviru digitální chování Čechů? Přečtěte si v aktuálním čísle týdeníku Hrot, které vyšlo v pondělí 8. února.

Týdeník hrot

  • Kožený z kola ven?
  • Mafie, pytláci a nosorožci
Objednat nyní