Prázdno ve tvaru Boha

Na Květnou neděli měl Joe Biden zahájit nejsvětější týden v křesťanském kalendáři mší v kostele Nejsvětější Trojice v Georgetownu. Biden je považován za nejzbožnějšího prezidenta od dob Jimmyho Cartera. Vzhledem k tomu, jak dnes v Americe organizované náboženství kolabuje, působí Bidenovo prezidentství i v tomto směru jako návrat do minulosti.

Vládne zemi, v níž víc lidí říká, že je „bez vyznání“, než kolik se jich hlásí ke katolictví nebo evangelickému křesťanství. Na rozdíl od Evropy však v Americe s úpadkem církví nejde ruku v ruce i úbytek zbožnosti. Dokonce i Američané, kteří přestali chodit do kostela, častěji řeknou, že se modlí a věří v Boha, než když se na totéž zeptáte německých nebo britských křesťanů. Jinými slovy zavrhli náboženské instituce, ale nepřišli o touhu věřit – a dál prahnou po morálních jistotách a kolektivní identitě –, kterou jim tradičně zprostředkovávaly kostely a synagogy.

Vede to k rozmachu heterodoxního myšlení v řídnoucích amerických kongregacích. Téměř třetina Američanů, kteří sami sebe označují za křesťany, například věří v reinkarnaci. Mezi neorganizovanými křesťany se však rozmáhají i divočejší nápady; teoložka Tara Isabella Burtonová ve své v knize Strange Rites píše například o „wellness“ kultu, o „brutálním atavismu“ Jordana Petersona a podivném světě fanoušků Harryho Pottera. Jako další pseudonáboženství se rýsuje politika. Americká národní debata je moralistická, nesmiřitelná, vášnivě rozpolcená a v obou hlavních stranách získala silné náboženské zabarvení. Jedna nedávno zveřejněná vědecká studie zjistila, že od roku 2018 se víc amerických uživatelů Twitteru identifikuje se svou stranou než se svým náboženstvím.