Pravidla taxikářské moštárny

Taxikářské aplikace stvořily sekundární byznys. Sají z něj pronajímatelé aut a lidí.

Pravidla taxikářské moštárny
Technologická firma Bolt založená v roce 2013 devatenáctiletým studentem střední školy Markusem Villigem se chce v budoucnosti stát evropským konkurentem amerického Uberu. | Bolt

Více než dva miliony korun dostali vloni v pokutách řidiči pražských taxíků. Za čísly analýzy městské policie, kterou má týdeník Hrot k dispozici, se ale skrývá poměrně košatý příběh. Točí se kolem alternativních taxíků typu Uber nebo Bolt. Jejich provoz dostal 1. července po několika divokých letech zákonná pravidla. Jak se ale ukazuje, v oboru metastázoval úplně nový druh byznysu. Jde o najímání řidičů z východu, kteří přežívají na ubytovnách a vydělávají peníze majitelům aut, jež si pronajímají.

S vízem na ubytovně

Zpráva pražské městské policie za loňský rok je v popsání tohoto trendu nekompromisní. Má informace o lidech, kteří na operativní leasing nebo nákupem ojetin vybudují flotilu až 150 aut. Některá nechají zaregistrovat jako taxíky a pronajmou je klasickým řidičům. Další ale pronajmou subjektům, které do aut posadí řidiče například ze zemí bývalého Sovětského svazu. „Jsou určité poznatky, že tyto osoby jsou umístěny v neidentifikovaném ubytovacím zařízení, kde buď odpočívají, nebo odsud vyjíždějí do ulic vykonávat taxislužbu za téměř otrockých podmínek,“ stojí v materiálu městské policie. 

Jde podle ní o lidi, kteří jsou v Česku na turistická víza nebo mají pracovní vízum vydané v Polsku a měli by v Česku pracovat v některém výrobním podniku, například v Kolíně. „Osoba, která vozidla pronajímá, nenese za činnost těchto řidičů žádnou odpovědnost, ale plynou jí velice slušné zisky. Dále je třeba uvést, že v případě kontroly a uložení kauce tato osoba bez větších problémů kauci složí, aby mohlo vozidlo dále jezdit, ale osud řidiče je mu lhostejný, protože ho obratem nahradí jiným. Tento způsob ,podnikání‘ se bohužel již rozšířil do takových rozměrů, že jej bude jen velice obtížné účinně postihovat,“ pokračuje policejní zpráva.

Při kontrolách řidičů vychází podle městské policie mnohdy najevo manipulace s identifikačním číslem dopravců. Velmi obtížně se pak dá zjistit identita toho, kdo je odpovědný za provozování taxislužby. „To platí zvláště u osoby, která je majitelem ,flotily‘. Zde je téměř nemožné takovou osobu nebo firmu identifikovat a postihnout,“ píše městská policie.

Podle informací týdeníku Hrot by se praxe najímání východoevropských řidičů s půjčenými auty měla týkat estonské přepravní platformy Bolt. Regionální manažer aplikace Bolt pro střední Evropu Roman Sysel nicméně trvá na tom, že firma v ničem, co dělá, zákon neporušuje. „Do aplikace Bolt se mohou registrovat pouze řidiči s platným občanským průkazem a v případě cizinců s platným povolením k pobytu. Turistická ani jiná víza k registraci do aplikace Bolt samozřejmě nestačí. Kromě vlastnění těchto a dalších dokumentů musí partnerský řidič Boltu splňovat další podmínky – vlastnit platný průkaz řidiče taxislužby, mít vozidlo registrované jako vozidlo taxislužby a být zastřešen platnou odpovídající koncesí,“ říká Sysel. Bolt podle něj pravidelně podmínky kontroluje. 

Informace vzešlá z pražských policejních kontrol je nicméně o to pikantnější, že technologická firma Bolt založená v roce 2013 devatenáctiletým studentem střední školy Markusem Villigem má velké evropské ambice. Dokonce získala 50 milionů eur, tedy více než miliardu korun od Evropské investiční banky a měla by se v budoucnu stát něčím jako evropským konkurentem amerického Uberu. Bolt shání i další investory, jeho globální hodnota překračuje miliardu dolarů.

Získal třeba injekci od společnosti Naya Capital ve výši 2,8 miliardy korun, a to na konci letošního května. Více než 300 milionů korun z této sumy bude vyčleněno na další rozvoj automobilové přepravy po českých a moravských městech, provoz sdílených elektrických koloběžek nebo kol a rozvoz jídla.

Regule pro digitál

Když pražská městská policie zprávu za loňský rok sepisovala, autor dokumentu nezapomněl napsat, že policie s napětím očekává, jak bude vypadat novela zákona o silniční dopravě. Její podoba se v té době rodila za zvuků troubení klasických taxikářů, kteří si stěžovali na řidiče aplikací, blokovali jim přístup k letišti a podobně. Mimochodem tehdejší zpráva sepsaná v září 2019 ministerstvem dopravy spočítala přestupky uložené platformám Bolt a Uber na 7,3 milionu korun. Stěžovala si na to, že firmy kontrolorům blokovaly ve své aplikaci SIM karty i platební karty, takže k nim nemohli nastoupit do aut na kontrolní jízdy. Stěžovala si také na to, že aplikace svým predátorským stylem a obcházením pravidel získaly v Praze polovinu trhu.

Tady je ale důležité se platforem zčásti zastat. Že řidiči neměli na střechách aut žluté svítilny nebo používali místo taxametru aplikaci bylo sice z tehdejšího právního pohledu chybné, pohledem zákazníka 21.století ale o žádnou fatální chybu nešlo. Boj o podobu nového zákona dal aplikacím nakonec za pravdu. Svítilny ani taxametry už nejsou povinné.

Tím se dostáváme k zákonu platnému sotva pár týdnů a k obavám, které vzbuzoval. Jde o to, že vítězství aplikací může jít až za čáru kompromisu. Městská policie se dokonce ve zprávě obává návratu praktik taxikářů z 90. let. Důvodem je jejich nekontrolovatelně rostoucí počet. Jen v Praze se za posledních pět let zdvojnásobil podle taxikářské platformy Liftago počet řidičů na současných téměř 11,5 tisíce, přičemž do tohoto počtu nebyly započítány tisíce řidičů, kteří jezdili pro zahraniční společnosti a zůstávali v ilegalitě. Největší podíl na tomto nárůstu měli řidiči bez taxametru, jejichž počet narostl za pět let více než osminásobně, na čemž mají největší podíl zahraniční firmy.

Bezmocná města 

A kvůli novému zákonu teď města ztrácejí páky na to, aby mohla počet přepravců v ulicích regulovat. Až dosud na to dosáhla zkouškami znalostí místopisu, obsluhy taxametru a právních předpisů upravujících provozování taxislužby a ochranu spotřebitele. Řidiči také přestali být evidováni na místně příslušných dopravních odborech, vznikla celostátní databáze. Šoféři se tak mohou registrovat například v Brně a nabízet službu v Ostravě. Města tak ztratila kontrolu nad tím, kolik taxikářů v jejich ulicích právě jezdí. „Novelizace jde sice správným směrem, ale je výsledkem neinformovaných politických tlaků a lobbingu zahraničních společností, kterým pramálo záleží na kvalitě prostředí, ve kterém podnikají,“ komentuje Ondřej Krátký, zakladatel Liftaga. Jeho postoj je pochopitelný. Liftago aplikaci mají v telefonech licencovaní taxikáři a digitálními zákazníky doplňují hluché chvíle dispečinku.

Naopak Ondřej Pirohanič z Asociace řidičů alternativních taxislužeb si novelu chválí. „Myslíme si, že především bude možné poskytovat služby taxi po celém území republiky, což mnoha taxikářům umožní flexibilně reagovat na okamžitou poptávku,“ říká.

Výsledek situace dává zatím za pravdu zastáncům liberalizace, i když je zřejmé, že pár týdnů účinnosti novely ještě nemohlo přinést do ulic měst apokalypsu. „Od doby, kdy vstoupila v platnost nová legislativa, jsme dosud nezaznamenali žádný významný nárůst počtu řidičů registrovaných na naší platformě. S ohledem na dopady celosvětové zdravotní krize navíc stále na platformě pozorujeme celkově nižší aktivitu než před začátkem krize,“ hlásí Luisa Elsterová, mluvčí Uberu. Bolt v Česku dokonce propad spočítal v počtu jízd až na 80 procent ve srovnání s hodnotami z počátku letošního roku. O zahlcení ulic tedy rozhodně nemůže být v posledních týdnech a měsících řeč.

Do budoucna ale třeba Roman Sysel z Boltu očekává expanzi do menších měst. „Novela zákona expanzi do regionů umožní. Očekáváme, že do Česka přijde i další globální hráč, což opět zvýší konkurenci mezi aplikacemi, z čehož budou profitovat jak cestující, tak řidiči,“ věští.

Sám hledí do budoucna s optimismem, což se ale o tradičních taxislužbách nebo pražské městské policii říci nedá. Digitální platformy se staly jednoznačně vítězem legislativního boje posledních měsíců a ty příští ukážou, jestli Česko s liberalizací v tomto trhu nepřestřelilo. Sekundární trh s najatými auty a východními řidiči ukazuje, že za čáru se Česko pravděpodobně dostalo. A to už si Praha mohla pomalu oddechnout od taxikářů, kteří si účtovali 90 a více korun za kilometr. Jeden z řidičů podle policie podniká v nákladní dopravě, jiný v autobusové a další se věnují například zemním pracím.

• 2936 pokut uložili loni strážníci městské policie v Praze řidičům taxislužby.
• 25 604 kontrol provedli vloni strážníci u taxikářů v Praze.
• 2,1 milionu korun činí suma uložených pokut za přestupky v loňském roce strážníky MP Praha.
• 24 strážníků v přímém výkonu služby měla pražská městská policie ke konci roku ve speciálním Taxi týmu.
• 7,3 milionu korun bylo loni uloženo v pokutách aplikacím Uber a Taxify podle zákona o silniční dopravě.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

 

Týdeník hrot

  • Kožený z kola ven?
  • Mafie, pytláci a nosorožci
Objednat nyní