PPF v balkánském ohni

Když skupina PPF loni na podzim přebírala televizní skupinu CME, netrpělivě se čekalo, co to udělá s rozložením sil na mocenské mapě v Česku. Zda se změní názorová dikce nejsledovanějšího zpravodajství v zemi a zda se kriticky vyhraní vůči vládě Andreje Babiše. Nic zásadního se nestalo. Premiér Babiš na Novu chodí pořád rád, protože tam dostane spoustu prostoru, nikdo do něj neryje a neútočí na něj. Zpravodajství je zejména o životě „běžných“ lidí, krimi, kuriozitách a zvířátku na konec. Těžko v tomto ohledu hledat rukopis nového majitele. Tak tomu bylo na Nově vždycky. Už od dob Petra Dvořáka zde platí mantra, že komerční televize aktivní politiku nedělá, neinvestiguje, nekritizuje, výhradně baví. I proto se kvůli servilnímu přístupu k vládě a premiérovi ve vysílání Novy nikdo nehrne na barikády a skupinu PPF netepe.

„Uvědomujeme si odpovědnost, kterou na sebe převzetím CME bereme. Její pozice na trhu je velmi dobrá, a proto budeme dál pokračovat v budování sítě navzájem nezávislých televizních kanálů v jednotlivých zemích,“ říkal loni diplomaticky Petr Kellner, zakladatel a hlavní vizionář PPF, když jeho skupina komerční televize v pěti evropských zemích přebírala. 

Možná už tehdy tušil, že kolem převzetí české Novy nebude zdaleka takový rozruch, jaký ho čeká na nevyzpytatelných trzích jihovýchodní Evropy, kam skupina proniká jako poměrně neznámý predátor. Navíc do prostředí specifických ekonomicko-politických vztahů a do strategických oblastí, kterými média a telekomunikace bezesporu jsou.