Vybrané články
z týdeníku The Economist

Pozemky na planetách Meta

Ceny virtuálních nemovitostí letí vzhůru závratnou rychlostí. Za domy z jedniček a nul platí investoři skutečnými penězi.

Pozemky na planetách Meta
ilustrační foto | Archiv

„Absurdní a parádní.“ Tak zní stručný architektonický popis nově budovaného kancelářského věžáku v Crypto Valley, což je obchodní čtvrť Decentralandu, virtuální platformy postavené na blockchainu Ethereum. Stavba, jež je majetkem blockchainového investora Tokens.com, má být něčím mezi nočním klubem na Ibize a luxusním resortem Bellagio v Las Vegas. Ve světě fantazie nezatíženém čímsi tak banálním, jako je fyzika, bude nad věží rotovat firemní logo a z okolních mraků budou sršet obrandované blesky. Samotný účel budovy – pronájem kanceláří firmám a prostorů pro kryptokonference – zní oproti tomu skoro fádně.

Když za Biebera zpívá avatar

Hráči obchodují s pixelovými nemovitostmi a digitálními aktivy už roky. Nyní se objem těchto transakcí zmnohonásobil díky unikátním digitálním artefaktům známým pod zkratkou NFT a humbuku kolem metaverza, vznikajícího virtuálního tržiště, které může – v závislosti na tom, koho se zeptáte – celkově generovat tržby mezi jednou a třiceti miliardami dolarů.

A ve hře jsou skutečné peníze. Někdy se prodávají repliky skutečných světových staveb. Uživatelé Legacy, na NFT založeného virtuálního Londýna, utratili za pozemky ve hře už 54 milionů dolarů (a to je hra stále ještě ve vývoji a nebyl ohlášen termín jejího uvedení na trh). SuperWorld, což je virtuální planeta, na níž si lidé mohou koupit digitální verze jakéhokoli místa na Zemi, uvádí, že každý uživatel v průměru utratí za nákup nemovitostí tři tisíce dolarů. Tádž Mahal a Eiffelova věž se prodávají za kryptoměnový ekvivalent 200 tisíc, respektive 400 tisíc dolarů. Jejich současní majitelé za ně původně zaplatili méně než 400 dolarů.

Investory lákají i kompletně vymyšlené světy. V listopadu zaplatila firma Republic Realm, která se zabývá správou a rozvojem digitálních nemovitostí, 4,3 milionu dolarů za půdu na platformě jménem Sandbox, což byla v té době nejvyšší investice do virtuálních nemovitostí. Ve stejný měsíc utratil Tokens.com 2,4 milionu dolarů za pozemek v módní čtvrti na platformě Decentraland. Noční kluby a kasina, kde mohou uživatelé vyhrát virtuální peníze, lemují ulice hazardní čtvrti. V umělecké čtvrti si otevřela virtuální galerii skutečná aukční síň Sotheby’s. Menší parcely se prodávaly po dvaceti dolarech, když Decentraland v roce 2017 začínal, dnes se dají sehnat třeba za sto tisíc dolarů.

Konkurenční platforma Somnium Space hlásila za listopad prodeje virtuálních pozemků za více než 1,8 milionu dolarů. V jiných virtuálních světech streamují koncertní sály vystoupení digitálních avatarů popových hvězd, jako jsou Justin Bieber nebo Ariana Grande. Prázdné virtuální prodejny si možná brzy budou pronajímat módní domy, jako jsou Gucci, Dolce & Gabbana, Burberry a Balenciaga, které už nyní prodávají své označkované věci v některém z metaverz.

V čem je háček?

Bude boom digitálních nemovitostí pokračovat? Stejně jako v reálném světě závisí zisky na návštěvnosti a ochotě lidí utrácet skutečné peníze. Aby k tomu docházelo v masovém měřítku, musí se podstatně zlepšit uživatelská zkušenost. Populární metaverza jako Decentraland a Sandbox jsou hardwarově náročná. Průměrný uživatel nejspíš nebude ochoten utratit majlant za grafickou kartu, set pro virtuální realitu a superrychlé širokopásmové připojení k internetu, které používají hráči, aby kybersvět působil přirozeněji.

Dalším rizikem je volatilita. Prodeje virtuálních nemovitostí se obvykle odehrávají v kryptoměně unikátní pro dané metaverzum. Decentraland má manu, Sandbox používá digitální tokeny známé jako sand. Jejich hodnota divoce kolísá, dokonce i ve srovnání s relativně zavedenými kryptoměnami typu bitcoinu nebo etherea, což jsou samy o sobě dost nevyzpytatelná aktiva. Pokud by dané metaverzum zkolabovalo, může jejich hodnota spadnout na nulu.

Kvůli snížení tohoto rizika diverzifikují raní investoři jako Republic Realm své portfolio. Společnost tvrdí, že vlastní pozemky na 23 různých metaverzových platformách. Ale na rozdíl od skutečné půdy, jejíž hodnota je částečně funkcí jejího nedostatku, jsou všechny ty virtuální světy v podstatě nekonečné. A stejně tak je vlastně nekonečné i jejich množství. Už nyní existují stovky rádoby metaverz a další budou jistě přibývat s tím, jak se kryptotechnologie zdokonalují. To značí paradox. Ceny virtuálních nemovitostí prudce rostou v očekávání boomu metaverz. Ale boom metaverz přinese menší nedostatek virtuální půdy a nižší ceny. Zdá se, že bude snazší převést fyzikální zákony než zákon nabídky a poptávky.

© 2022 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.