Potřebujeme EU – i jako světovou velmoc

Pokud chce mít Evropská unie ve světě autoritu, musí se přestat chovat jako Mirek Dušín v polepšovně plné grázlů.

Evropská unie spolu s Evropskou komisí a parlamentem schytává rány od kritiků ze všech stran. Jedni ji vyčítají, že dělá málo, jiní nadávají na příliš intenzivní regulaci svazující podnikatelskou aktivitu. S přihlédnutím k dění ve světě nelze než litovat, že Evropská unie neumí jednat jako velmoc. Je smutné pozorovat nerozhodnost EU právě v těchto dnech, kdy řezníci Lukašenkova režimu mlátí v ulicích Minsku bezbranné demonstranty protestující proti zfalšovaným volbám.

Evropská unie se už zkrátka nemůže chovat jako Mirek Dušín ve společnosti darebáckých režimů, jaké vládnou v Rusku, Bělorusku, Číně, Severní Koreji, Íránu nebo Venezuele. Zaprvé by pomohlo, kdyby zahraniční politiku EU řídila inteligentní a výrazná osobnost typu Radosława Sikorského, nikoliv trapné figurky jako Federica Mogheriniová. Zadruhé, evropské země by se neměly bát používat ekonomický nátlak jako nástroj k prosazení svých zájmů. EU je v globálním měřítku ekonomickou supervelmocí a dobře cílenými sankcemi může umravnit nejednoho diktátora.

Rusové, Číňané nebo Íránci totiž potřebují evropský trh víc, než Evropané potřebují trhy jejich. Rusko by bez možnosti vyvážet ropu, plyn a černé uhlí do zemí EU bylo chudou zemí zrající pro státní bankrot. Právě teď, když je ropy a plynu na světovém trhu nadbytek, je správný čas vyvinout na Rusy nátlak a donutit je k ústupkům. Třeba co se týká zabraného ukrajinského a gruzínského území. Stejně tak by bylo správné dotlačit Moskvu k zastavení informační války, kterou proti nám vede prostřednictvím falešného „zpravodajství“ Russia Today a Sputniku.

Podobný případ je Čína, která se v posledních měsících doslova utrhla ze řetězu. Koncentrační tábory pro Ujgury, ořezání samosprávy Hongkongu, agresivní zábor ostrůvků v moři mezi Vietnamem a Filipínami, ale i vyhrožování politikům, kteří si dovolili uvažovat o cestě na Tchaj-wan, to vše volá po rázné reakci. Za úvahu by jistě stála ekologická či uhlíková daň, která by prodražila dovoz z Číny a přiměla mezinárodní koncerny ke stěhování výroby do jiných zemí. Třeba s levnou pracovní silou, ale dodržujících pravidla slušného chování.

Evropská unie nemusí jít hned do konfrontace, v první fázi stačí sankcemi pohrozit. Pokud to nebude stačit, jistě by nebyl problém zmrazit různým diktátorům a jiným lumpům jejich konta v evropských bankách. „Mluv tiše, ale v ruce drž pořádný klacek; s tím dojdeš daleko,“ říkával jeden z nejlepších amerických prezidentů Theodore Roosevelt. Právě u něj by se představitelé sjednocené Evropy měli inspirovat.

Týdeník hrot

  • Budoucnost robotických šílenců
  • Stát jako hoteliér
Objednat nyní