OSN vytáhla proti zabijácké umělé inteligenci. Chce zákaz autonomních zbraní ve válkách

Pokud samočinný dron omylem zabije civilisty, kdo za to bude odpovědný? Moderní konflikty přinášejí otázky, na které etika teprve hledá odpověď. Proti robotům-vojákům vznikla i rozsáhlá petice.

Pokud samočinný dron omylem zabije civilisty, kdo za to bude odpovědný? Moderní konflikty přinášejí otázky, na které etika teprve hledá odpověď. Proti robotům-vojákům vznikla i rozsáhlá petice.

Celý článek
0

Známý český e-shop s elektronikou Kasa.cz končí

Provozovatel e-shopu Kasa.cz oznámil, že ukončuje provoz. Kasa.cz byl jedním z prvních velkých internetových obchodů v Česku. Zákazníky zrušeného e-shopu převezme prodejce elektroniky Datart, který stejně jako Kasa.cz patří společnosti HP TRONIC Zlín.

Provozovatel e-shopu Kasa.cz oznámil, že ukončuje provoz. Kasa.cz byl jedním z prvních velkých internetových obchodů v Česku. Zákazníky zrušeného e-shopu převezme prodejce elektroniky Datart, který stejně jako Kasa.cz patří společnosti HP TRONIC Zlín.

Celý článek
0

50 milionů malým firmám. Skupina eRockets chce pomoci začínajícím e-shopům

České e-shopy často nedokážou kvůli silné konkurenci růst: jejich rozvoj brzdí nízké marže. Tuzemskému e-commerce chce nyní pomoci investiční skupina eRockets.

České e-shopy často nedokážou kvůli silné konkurenci růst: jejich rozvoj brzdí nízké marže. Tuzemskému e-commerce chce nyní pomoci investiční skupina eRockets.

Celý článek
0
Vybrané články
z týdeníku The Economist

Potřebuje Amerika atomovky?

Americké balistické rakety zastarávají. Joe Biden musí rozhodnout, jestli arzenál obnoví.

Potřebuje Amerika atomovky?
ilustrační foto | Profimedia.cz

Když začali Američané vyvíjet mezikontinentální balistické střely (ICBM) Minuteman III, byl prezidentem Lyndon Johnson, vietnamská válka byla v plném proudu a v televizi běžela první řada Star Treku. Když se v roce 1970 staly součástí americké výzbroje, jednalo se o první typ rakety schopné nést více jaderných hlavic. O více než půl století později je Minuteman III poslední balistickou raketou v arzenálu Spojených států. Čtyři stovky těchto raket dodnes čekají v silech v pěti středozápadních státech na to, aby do pár minut po rozkazu prezidenta odstartovaly a doručily americkou jadernou odvetu.

Střely Minuteman III jsou jedním z pilířů americké jaderné triády, kterou tvoří jaderná sila, ponorky a bombardéry. Dohromady jsou vybaveny 1457 jadernými hlavicemi, což je méně než maximálních 1550, na nichž se USA a Rusko domluvily v poslední dohodě START III, kterou v roce 2010 podepsali prezident Barack Obama a Dmitrij Medveděv v Praze (další bomby zůstávají ve skladech). Všechny tři pilíře reziví. Nejstarším bombardérům B-52 je letos šestašedesát a pomalu by si mohly zažádat o důchod. Ty nejmladší, „neviditelné“ B-2, navrhovali letečtí konstruktéři na konci 70. let a během deseti let by měly také odejít do výslužby. Nejstarší ponorka třídy Ohio oslaví letos v listopadu čtyřicátiny. Pentagon už chystá jejich nástupce. Příští rok by měl k prvnímu letu odstartovat nový bombardér B-21 „Raider“, nová ponorka třídy Columbia by měla začít brázdit oceány do deseti let. Budoucnost kontingentu mezikontinentálních střel je však nejistá.

K čemu jsou rakety?

Nástupce Minutemanů III už se teoreticky chystá. Loni v září udělilo americké letectvo zbrojní společnosti Northrop Grumman zakázku za 13,3 miliardy dolarů na vývoj nového systému mezikontinentálních balistických raket Ground Based Strategic Deterrent (GBSD). Nové ICBM, které by měly americké ozbrojené síly dostat k dispozici v roce 2029 a používat je až do roku 2075, mají mít podle letectva „větší přesnost, delší dolet a vyšší spolehlivost“. Nikdo to však nepovažuje za dobrý nápad. Rozpočtový úřad Kongresu (CBO) v lednu 2019 odhadl, že modernizace atomového arzenálu nařízená Trumpovou administrativou by mezi lety 2019 a 2028 přišla na 494 miliard dolarů, přičemž na nové ICBM by z toho připadlo 61 miliard. Proč vyhazovat peníze na to, abychom nastrkali rakety do země, ptají se kritici, když ponorky a bombardéry odvedou tu práci stejně, ne-li lépe?

Příznivci balistických raket mají tři argumenty. První říká, že ICBM jsou nejpohotovějším pilířem jaderné triády. Bombardéry lze po startu odvolat, ale také jim trvá déle, než se vznesou a doletí k cílům. Ponorky se zase dají snáz skrýt a proniknou blíž k cílům, ale ve větších hloubkách se s nimi hůř komunikuje. Balistické rakety naproti tomu lze odpálit během pár minut.

Právě ona úroveň jejich pohotovosti kritiky děsí, protože se domnívají, že je to koleda o jadernou katastrofu. Na druhou stranu je s ICBM možné udeřit na nepřátelské rakety, které nepřítel právě chystá k použití, nebo je lze odpálit dřív, než dopadnou nepřátelské střely. „Bez amerických ICBM,“ uvádí zpráva think-tanku Hudson Institute, „by protivníkovi stačilo zasáhnout pouhých pět cílů (tři bombardérové a dvě ponorkové základny), aby zničil většinu amerických jaderných sil.“

Druhý argument praví, že ICBM slouží jako pojistka proti technologickým pokrokům, jako jsou například lepší sonary nebo protiletecké obrany, které by mohly představovat větší riziko pro ponorky, respektive bombardéry.

Třetí argument se pak pouští do děsivějších a bizarnějších zákoutí nukleární strategie. Kdyby chtělo Rusko překvapivým útokem Ameriku odzbrojit, muselo by použít několik jaderných hlavic – jejichž počet je zastropován smlouvou START – na jediné opevněné raketové silo. Sila tedy fungují jako „houby“ – žoviální atomovou hantýrkou –, které pohltí ruské střely a umožní Americe, aby v následné jaderné válce disponovala větším zachovalým arzenálem jaderných zbraní na palubách ponorek a bombardérů.

Aby Vladimirovi necukal prst

Podle kritiků balistických střel jsou všechny tyto argumenty fantaskní a falešné. Jakékoli „pohlcování“ ruských jaderných hlavic se hodí, jedině když považujete za reálné, že Rusové udeří jadernými raketami jako první. Dokonce i bez raketových sil má Amerika tolik ponorek a bombardérů, že by mohla pohodlně zlikvidovat Rusko jako společnost. A protože by ICBM odpálené na cíle v Asii musely přeletět nad územím Ruska, bylo by riskantní je použít proti Číně nebo Severní Koreji, aniž by Vladimiru Putinovi cukal prst na spoušti. Pranay Vaddi z think-tanku Carnegie Endowment také poukazuje na rozpor mezi defenzivní logikou houby, která od raketových sil vyžaduje hlavně to, aby pohltily ruský jaderný útok, a požadavkem letectva, aby měl nový systém GBSD vylepšené ofenzivní schopnosti – díky čemuž by se rakety spíš hodily k prvnímu úderu na nepřítele.

Tato divnoláskovská debata probíhala souběžně s tou politickou. Loni Kongres přiklepl peníze na modernizaci jaderné triády včetně GBSD, přestože k ní měli výhrady přední demokraté včetně Adama Smithe, šéfa sněmovního výboru pro ozbrojené síly. Při svém lednovém potvrzovacím slyšení v Senátu podpořil triádu i Bidenův nový ministr obrany Lloyd Austin. A totéž učinila jeho zástupkyně Kathleen Hicksová. Pod tlakem senátorů ze států na Středozápadě, kde jsou dnes sila s ICBM umístěna a znamenají pro ně významný hospodářský přínos, oba přiznali, že poslední slovo bude mít prezident Joe Biden.

Triáda hraje v americké nukleární politice tak ústřední roli – jeden expert napůl v žertu hovoří o pentagonské „Svaté Trojici“ –, že ji prezident s nejvyšší pravděpodobností zcela nezruší. Vaddi říká, že alternativou by bylo pozastavit vývoj GBSD a pošetřit si Minutemany III snížením počtu nasazených systémů a kanibalizací součástek z těch záložních. Podle tohoto myšlenkového proudu by tak Amerika získala čas na vyjednání oboustranného snížení počtu ICBM a jaderných hlavic s Ruskem, které hodlá příští rok uvést do provozu vlastní nové balistické rakety.

Bez ohledu na to, zda je Biden této strategii přístupný, či nikoli, postoj k jadernému arzenálu se nepochybně mění. V loňském volebním roce Demokratická strana kritizovala „přílišnou závislost a příliš velké výdaje na jaderné zbraně“, včetně „zbytečných“ nových zbraní. Mezi ty patří W76-2, jaderná hlavice s nízkou silou výbuchu určená pro ponorkové střely, kterou uvedl do výzbroje Donald Trump, renovace B61-12, jaderné bomby s nízkou silou exploze shazované z bombardérů, a jaderná střela LRSO, což je opožděná náhrada za současné americké řízené střely s plochou dráhou letu.

Souběžně s debatou o tom, jaké atomovky by měla Amerika vyvíjet, se vede diskuse o tom, jak by s nimi měla zacházet. Jedna otázka zní, zda by měly USA vyhlásit, že „jediným účelem“ jejich jaderného arzenálu je odrazení nepřítele od jaderného útoku. Takový závazek může na první pohled působit neškodně, ale – v závislosti na přesné formulaci – by například Ameriku zavázal k tomu, že by nemohla použít jaderné zbraně, kdyby, řekněme, Severní Korea podnikla invazi nebo biologický útok na Jižní Koreu.

Ještě větším posunem – o který se mimochodem Biden zasazoval na sklonku svého působení ve viceprezidentském úřadu – by potom byla politika „No First Use“ (NFU), kterou by se Amerika vzdala možnosti preventivního úderu proti jinému státu, který by chystal jaderný útok. Tato možnost by jistě znepokojila americké spojence v Evropě, které v současnosti chrání americký jaderný deštník. Prozatím však americké balistické rakety zůstávají připravené ke startu pod prérií na Středozápadě. A vše zůstává při starém.

© 2021 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.