Potíže v uranovém ráji

Kazachstánu se často říká uranová Saúdská Arábie. Ve skutečnosti se však s tržním podílem světových zásob jaderného paliva přesahujícím čtyřicet procent podobá spíš kompletnímu OPEC a Rusku dohromady. A tak když v zemi na začátku tohoto měsíce vypukly nepokoje a následně přišly tvrdé represe, odběratelé uranu se zachvěli. Spotové ceny uranu vyskočily podle společnosti UXC jen 5. ledna o osm procent na 45 dolarů za libru. Po potlačení protestů se nyní trh uklidnil. Komoditu, které se často přezdívá „žlutý koláč“, přesto patrně čeká bouřlivé desetiletí.

Poohlédneme se jinde

Bezprostřední dopady kazašských nepokojů nemusí být nijak zásadní. Ale přestože k protestům došlo daleko od míst, kde se uran těží, lze očekávat přinejmenším mírný pokles globální produkce. K těžbě uranu se v Kazachstánu používá metoda, při níž se do země napumpuje kyselina, která uranovou rudu rozpustí, načež se roztok odčerpá a pak se z něj jinými chemickými látkami oddělí kov. Zpožděné vlaky a komunikační problémy mohly narušit dodávky chemikálií a přístrojů a tím zpomalit těžební práce.

Ani případný výpadek dodávek nemusí pro tuto chvíli nic znamenat. Velcí odběratelé uranu typu Číny nebo Francie, kteří spotřebují velké množství jaderného paliva, jsou zásobeni na několik let dopředu. A ty nejohroženější provozy si mohou v případě naléhavé potřeby půjčit palivo od kolegů z ciziny, říká Toktar Turbay z poradenské firmy CRU. Většina z nich má uzavřené dlouhodobé kontrakty na jaderné palivo, které je chrání před krátkodobými výkyvy spotové ceny. To všechno tlumí dopady případného nedostatku.