Poslankyně Olšáková ze STAN: Opozice dělá ze Sněmovny uřvanou džungli

Byla to Babišova vláda, kdo může za špatný stav veřejných financí. Náš kabinet je kvůli opatřením nepopulární, ale úspory jsou nezbytné, říká poslankyně Eliška Olšáková

Poslankyně Olšáková ze STAN: Opozice dělá ze Sněmovny uřvanou džungli
Eliška Olšáková | foto Tomáš Novák týdeník HROT

To, co zažíváme ve Sněmovně, je doslova uřvaná džungle. Opoziční poslanci se chovají vysloveně destruktivně a nepracují ve prospěch této země, nebere si servítky poslankyně Olšáková (STAN), která je rovněž předsedkyní Sdružení místních samospráv ČR. Ačkoli reprezentuje jednu z vládních stran, i ona v řadě případů kritizuje úsporný balíček představený ministry v kabinetu Petra Fialy (ODS). Nelíbí se jí například navržené změny ve financování obcí. „Klíčové je pro nás zachovat třicet let trvající stav, kdy výběr daně z nemovitostí je výlučně příjmem obcí, protože ty mají zásadní náklady spojené s nemovitostmi,“ říká Olšáková. V rozhovoru též přibližuje změny, které přinese rozsáhlá novela matričního zákona.

Jste poslankyní za hnutí Starostové, které je součástí vládní koalice. Všechny průzkumy ukazují na výrazný pokles podpory vlády ze strany občanů, ta je dokonce nejméně populární od éry Petra Nečase. Poslední průzkum ukazuje, že ve volbách by naprosto dominovalo opoziční ANO. Co na to říkáte?

Zcela upřímně, nepřekvapuje mě to, protože vláda musí dělat nepopulární opatření a obecně je dnes situace pro občany náročná. Dva roky v covidu vystřídala drahota, energetická krize, ruská agrese vůči Ukrajině… Lidé to nemají vůbec jednoduché a určitá frustrace se musí logicky někde odrazit. Vláda je ideální hromosvod. Předchozí Babišova vláda udělala řadu ekonomicky nezodpovědných rozhodnutí, jako bylo zrušení superhrubé mzdy, jejichž následky dnes všichni pociťujeme. Vláda to musí dát do pořádku. Díry ve státním rozpočtu je nutné zalepit. Druhá věc je, že například komunikace těchto opatření by mohla být ze strany vlády lepší, ať už směrem k občanům, nebo například k obcím.

Je něco, co byste vládě vy osobně vytkla? Něco, co trpíte jako koaliční poslankyně, ale za Starosty byste to dělali jinak?

Jako předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR, které hájí zájmy více než 2250 především menších obcí, vidím několik oblastí právě ve vztahu k samosprávám, kde bychom ze strany vlády ocenili jiný přístup. K vládnímu balíčku jsme dávali zhruba třicet připomínek. Zásadní jsou pro obce především ty, které zajišťují kvalitní život v obcích, jejich obslužnost a soběstačnost. Konkrétně se naše připomínky týkají dělení daně z nemovitých věcí či danění dohod o provedení práce, dále pak zdanění hazardu a národních dotací pro rozvoj obcí.

Nakolik je Sněmovna funkční?

Na jednu stranu dříve opoziční předák Babiš ještě jako premiér komoru kritizoval za „žvanění“. Ale teď tam jsou jeho poslanci schopni hovořit i celé dny v kuse. Jsou takové obstrukce podle vás namístě? Dají se nějak řešit?

Jedna věc je vést politickou a klidně i tvrdou debatu a druhá věc je zcela destruktivně obstruovat. Každý, kdo měl tu smůlu některá vystoupení opozičních poslanců vidět, se asi musí chytat za hlavu, co že to v té Sněmovně děláme. Nedává to smysl. I lidsky mě to mrzí, hlavně směrem k občanům, kteří právem očekávají, že budeme pracovat ve prospěch této země. Podporuji rozumné úpravy jednacího řádu, protože zatímco v Senátu panuje určitá kultura, u nás ve Sněmovně prožíváme doslova uřvanou džungli. Máme řadu příkladů v zahraničí či v Evropském parlamentu, jak jasná pravidla neomezují demokracii, ale zároveň umožňují efektivní jednání Sněmovny.

Přejděme k tomu, co je vaší specializací, a to rozvoj měst a obcí. Dlouho jste působila jako matriční úřednice. Vládě se zatím daří prosadit velkou novelu o matričních úřadech. Co přinese občanům?

Jako bývalá vedoucí matričního úřadu vítám, že novela zákona zefektivní fungování matrik a přinese konkrétní usnadnění do běžného života občanů, ale také obcím. Zjednodušení v oblasti oddávání snoubenců nebo registrace partnerů, která jsme jako sdružení prosadili, přibližují fungování veřejné správy požadavkům moderní společnosti.

Novela ruší třeba podmínku, aby měl pro oddání před starostou či místostarostou obce, ve které není matrika, alespoň jeden ze snoubenců v dané obci trvalý pobyt. Dnes to zákon neumožňuje, a pokud ani jeden ze snoubenců v dané obci nemá trvalý pobyt, musí je oddat starosta z takzvané matriční obce. Je to zbytečně komplikované a vytváří to neodůvodněné rozdíly mezi obcemi. Nově bude moct být oddáváním pověřen i člen zastupitelstva, tedy nejen místostarosta a starosta. V tomto bodě tak novela dává snoubencům větší možnosti a svobodu ve výběru místa, kde budou oddáni.

Z připomínek našeho sdružení vzešla rovněž úprava v oblasti registrace partnerství, kdy prohlášení o vstupu do partnerství bude moci proběhnout před matrikářem kteréhokoli úřadu. Dle SMS ČR neexistuje žádný legitimní důvod, proč by prohlášení osob vstupujících do partnerství nemohly přijímat všechny matriční úřady.

A další přínos?

Novinkou bude i možnost určit otcovství takzvanou trojdohodou, tedy vzájemně souhlasným prohlášením matky, jejího manžela (který není otcem dítěte) a biologického otce, po zahájení rozvodového řízení. Dojde také ke snížení věkové hranice, kdy se dítě může samostatně rozhodnout, které příjmení svých rodičů chce používat. Doposud mohly takové přání vyjádřit děti od patnácti let, novela to umožní už pro dvanáctileté děti.

Novela zjednoduší výměnu informací nejen mezi matričními úřady, ale i ostatními informačními systémy. Občané si budou moci matriční doklady obstarat na kterémkoli matričním úřadě a v některých případech i na zastupitelském úřadě v zahraničí, a ne pouze na místně příslušném úřadě. Nový elektronický informační systém zefektivní vedení matriční agendy a sníží administrativní zátěž jak matrikářů, tak občanů, kteří potřebují údaje z matrik. Matriční systém eMatriky by měl být spuštěn k 1. lednu 2027. Systém bude v budoucnu propojen s ostatní veřejnou správou a informace z něj budou moct čerpat.

Za Sdružení místních samospráv jste kritizovala vládní balíček konsolidující veřejné finance. Starostům obcí se nelíbily zejména změny rozpočtového určení daní. Vládní koalice navrhuje zvýšit daň z příjmu právnických osob z 19 na 21 procent a má se současně změnit podíl pro rozdělení příjmů mezi stát a samosprávy. Co konkrétně se vám nelíbí a jaký je váš protinávrh?

Konsolidační balíček mění více sazeb u daní, nejen u právnických osob, ale i u fyzických osob, DPH či daně z nemovitostí. Nezpochybňujeme nutnost řešit situaci státního rozpočtu, problém však představují návrhy, které prolamují dosud platné principy zákona. Klíčové je pro nás zachovat třicet let trvající stav, kdy výběr daně z nemovitostí je výlučně příjmem obcí, protože ty mají zásadní náklady spojené s nemovitostmi, jako je zasíťování území a jeho obsluha. Proto dokážeme v současné situaci akceptovat, že zvýšený výběr daní připadne prio­ritně státu, ale požadujeme, aby o dani z nemovitosti rozhodovaly i nadále samosprávy. Pokud hodlá stát zdvojnásobit výši této daně, pak připouštíme, že o tento zvýšený příjem zhruba deset miliard korun může poklesnout současný objem celkových příjmů obcí z rozpočtového určení daní. Jako poslankyně tento návrh vnímám jako velmi vstřícné gesto, protože samosprávy tak zůstanou rozpočtově odpovědné, stát získá navíc zvýšený příjem z této daně a zároveň důležitá role samospráv u místních daní zůstane zachována.

Ministři uvedli, že balíček ještě projde kosmetickými změnami. Jak ministerstvo financí reagovalo na vaše připomínky? Budou součástí těch změn?

Ministerstvo financí naše připomínky neakceptovalo, proto jsme spolu s dalšími územními partnery požádali ministra Stanjuru o setkání, kde bychom představili i naše návrhy. Je nutno dodat, že vláda má naši podporu a chápeme nutnost konsolidovat veřejné prostředky. Protože stát na naší pozici neztratí žádný svůj zvažovaný příjem, pevně věřím, že tuto „kosmetickou změnu“ nakonec vláda podpoří.

Vládu jste také vyzvali, aby byly v budoucnu ve financování více zohledněny počty lidí ve věku nad 65 let s tím, že jsou s nimi spojené vyšší náklady pro obce. Můžete to zdůvodnit? A jak by na to měl stát konkrétně reagovat změnou financování?

Na Vysočině, v Ústeckém kraji, ale i v dalších regionech najdete řadu vnitřních periferií, kde dochází k dramatickému stárnutí obyvatelstva kvůli dlouhodobému vystěhovávání mladých do velkých městských aglomerací, či dokonce do jiných zemí EU. Obce musí zajistit řadu sociálních služeb ze svých zdrojů a přitom hledisko podílu seniorů rozpočtové určení daní vůbec nezohledňuje. U dětí tomu tak však už deset let je. Proto po­dle slovenského vzoru navrhujeme toto kritérium, které zjevně bude stále více nabývat na významu, do zákona zařadit, a to ve stejné procentní váze jako na Slovensku, tedy v pětiprocentním podílu. Státní finance v současné době nejsou v dobré kondici, proto tyto požadavky ustoupily do pozadí.

Jak se na tyto návrhy tváří ministr financí?

Jak jsem řekla, jednání nás ještě čeká a já věřím v jeho racionální úsudek, protože zamýšleného příjmu dosáhne. My jsme připraveni na kompromisy, ale nikoli na nezdůvodněné odmítnutí našich vstřícných návrhů.

S vaším kolegou ze Starostů, náměstkem ministra pro místní rozvoj Radimem Sršněm, jsem již dříve hovořil o rozvoji obcí. Je podporovatelem myšlenky chytrých obcí – ty prý nepotřebují mít každá vlastní lékárnu, vlastní potraviny nebo pevný jízdní řád MHD. To je údajně vize pro minulé století, protože budoucnost je v chytrých technologiích, kdy třeba léky má místo lékárníka doručovat dron. Co vy na to?

Digitalizace a na ni navázaná chytrá řešení nám bezpochyby se zachováním služeb na venkově pomohou. Vezměte si například, jak zlepšují dostupnost zboží bezkontaktní výdejní boxy. V některých obcích už mají bezobslužné prodejny smíšeného zboží. Rozvíjí se telemedicína, tedy vyšetřování lékařem v některých vhodných situacích na dálku. Takových řešení bude přibývat a je to dobře, osobně jsem ale příznivkyní pozvolné evoluce, která nenechá na holičkách ty, kteří nejsou například ve využívání digitálních řešení tak zběhlí. Proto musíme myslet i na ty, kteří na přechod na takové technologie a chytrá řešení nejsou připraveni. Nejsou to občané druhé kategorie.

Eliška Olšáková
foto Tomáš Novák týdeník HROT

Podle Národní ekonomické rady vlády „má Česká republika dlouho­době neobyčejně zbytnělý sektor samospráv a místních vlád, který téměř nemá v Evropě obdoby“.Jenže starostové se slučování brání. Nemají takové kroky, zejména v době úspor, smysl?

Znám závěry NERV a slučování obcí chci jménem sdružení rezolutně odmítnout. Taky musím uvést, že jsme žádné analýzy, které vedly NERV k tomuto doporučení slučovat obce s cílem miliardových úspor, neobdrželi. Nezdá se nám jejich odhad podložený, protože podle nás zcela nezohledňuje, že každé zastupitelstvo realizuje skvělé rozvojové projekty, mnozí na nich v malých obcích pracují za naprosto minimální odměnu. Myslíte si, že když se malá obec připojí k jiné, velké, že jí bude tolik záležet na rozvoji jakési přidružené části?

Velký počet obcí považujeme za výhodu České republiky, stát má na území kvalitní manažery, kteří spravují majetek, starají se o místní rozvoj. Považujeme to za nástroj kvalitní samosprávy, který umožňuje maximální participaci veřejnosti na věcech veřejných a zvyšuje kvalitu demokracie u nás. Spolupráce mezi obcemi je důležitá a v praxi už přináší pozitivní efekty včetně úspor, ale musí se tak dít přirozeně, na bázi dobrovolnosti a společné vůle obcí.

Ministr vnitra Rakušan zatím reagoval tak, že plánuje zavedení nového institutu, kterým je společenství obcí. Šlo by o dobrovolný svazek obcí, jehož součástí by byl také takzvaný létající úředník, jenž by na základě požadavků obcí vykonával určité správní činnosti, čímž by se mohlo také trochu ušetřit. Co vy na to?

Vznik nového institutu společenství obcí jako formy dobrovolného svazku obcí – a podtrhuji to, že musí jít o dobrovolnou spolupráci – má podle nás smysl. Již nyní obce spolupracují v dobrovolných svazcích obcí, jsou členy místních akčních skupin i dalších platforem. Společenství obcí však umožní spolupráci rozšířit i na činnosti v oblasti přenesené působnosti, které bude společenství vykonávat prostřednictvím svého zaměstnance, takzvaného létajícího úředníka.

Sdružení místních samospráv dříve spustilo platformu Obec 2030, jejímž hlavním tématem je energeticky udržitelný venkov. Kromě pomoci se získáváním dotací starostům radíte například s vytvářením energetických koncepcí, ale také s rozvojem komunitní energetiky či úsporami energií. Jakými výsledky se může platforma pochlubit, a co konkrétně tedy obce mohou udělat pro svou udržitelnost?

Platforma Obec 2030 nám dělá radost, protože jejím prostřednictvím můžeme mezi starosty šířit inspiraci a dobrou praxi z celé České republiky. Takových příkladů nejen z oblasti obnovitelné energetiky, ale i odpadového hospodářství, elektromobility nebo zadržování vody v krajině máme už po celé zemi desítky. Starostové pak vidí, že řešení dávají nejen ekologický, ale také ekonomický smysl, a když něco takového dokázali u sousedů ve vedlejší vesnici, není důvod se do toho nepustit také.

Obce mají velkou chuť inovovat a využívat moderní řešení například v oblasti energetiky. V našem květnovém průzkumu uvedlo bezmála šedesát procent obcí, že v horizontu tří let plánují vystavět vlastní energetické zdroje, jako jsou fotovoltaické elektrárny, bioplynové stanice či kotle na biomasu a jiné. Energetickou komunitu pro sdílení energií plánuje ve stejném horizontu založit téměř třetina obcí. Věříme, že vláda co nejdříve předloží do Sněmovny k projednávání i novelu zákona, kterým budou provedeny evropské předpisy upravující oblast komunitní energetiky. Každý den zpoždění v obcích výstavbu nových zdrojů energie a rozvoj komunitní energetiky brzdí.

Aktuálně probíhá už třetí ročník soutěže o nejlepší obecní inovace v oblasti komunitní energetiky, ale i dalších řešení, která pomáhají životnímu prostředí, ale i obecní kase a zvyšují kvalitu života. Zakládáme si na tom, abychom udělali přihlášení do soutěže maximálně jednoduché, takže se v obcích nemusí bát, že by strávili hodiny času vyplňováním projektových dokumentací.

Registraci budou mít hotovou za pár minut. Vedle propagace vlastní obce mohou také získat některou z hodnotných cen od partnerů soutěže, například elektronickou úřední desku, sto tisíc korun na rozvoj obce nebo vypracování projektu na fotovoltaickou elektrárnu zdarma. Vítěz soutěže pak obdrží elektromobil Škoda Enyaq pro roční používání zdarma. Termín přihlášení je do konce srpna.

K rozvoji měst a obcí zcela jistě patří podpora vzdělání a zdravotnictví. Jistě jste zaznamenala až hysterii kolem letošních přijímaček na střední školy. V řadě oblastí ale rodiče mají problém i s tím, najít místo na základní škole. Odborníci za to kritizují kraje (v případě SŠ) i obce (ZŠ), že dovolily velké developerské projekty, ale bez adekvátního důrazu na občanskou obslužnost. Co si o takové kritice jako zastupitelka obce i kraje myslíte?

Že je částečně oprávněná. Velké developerské projekty musí být navázány i na odpovídající vybudování občanské vybavenosti, jako jsou soukromé služby typu obchodů, gastronomických zařízení, ale také pochopitelně veřejné služby typu škol, poštovních služeb, sociální a zdravotní péče. Je třeba zlepšit územní plánování. Zde je dobré zmínit, že je to problém hlavně prstence kolem Prahy a velkých měst, protože ve Středočeském kraji a okolo větších měst jsme dnes svědky výrazně nezvládnutého územního rozvoje, obrovského znečištění či nedostupných služeb.

Dalším problémem je zhoršená dostupnost zdravotní péče. Co jsem z toho vyčetl, menší obce usilují zejména o ordinaci praktických, případně i zubních lékařů. Obojího je nedostatek. Zlepšuje se situace? A co pro to mohou starostové obcí dělat?

Situace opravdu není dobrá, jsou oblasti, kde chybějí praktičtí lékaři a ti, kteří provozují lékařskou praxi, jsou často takříkajíc v letech. Obce nabízejí jak vybavené ordinace, tak byt pro lékaře, pozemek pro výstavbu rodinného domu. Z obcí vím, že ani toto nestačí, a tak hlavně starší lidé musejí dojíždět za lékařským vyšetřením i desítky kilometrů daleko.

Domy, ordinace, nic nestačí? Napadá vás tedy nějaké jiné řešení?

Myslím si, že postrádáme ucelený přístup k mladé generaci. Potřebuje najít nejen práci ve své profesi, ale také mít dostupný byt, služby v přijatelné vzdálenosti, ale i kulturní vyžití a příznivé životní prostředí. Jako představitelka samosprávy vím, že nejtěžší na obcích je dnes udržet spolkový život. Lidí, kteří jsou ochotni pro svou komunitu připravit nějaké vyžití, program, uchovávat tradici a podobně, velmi ubývá. Musí nám jít o celkový pohled na kvalitu života v regionech.

Dalším velkým tématem je Česká pošta. Ta zavřela tři stovky svých poboček, zeštíhlování tohoto státního kolosu prý ale ještě nekončí. Patří podle vás pošta i do menších obcí? A jak řešit to, že takové provozy se podniku – a tedy státu – třeba vůbec nevyplácejí?

Stát není firma, přirozeně je žádoucí ekonomická efektivita, ale nahlížet na vše jen prostřednictvím tabulek a čísel v rámci veřejné správy nelze. Některé aktivity je třeba zachovat, byť nejsou ziskové, jako dostupnou veřejnou službu. To ale neznamená, že bychom měli zůstat zamrzlí v minulém, nebo předminulém, století a služby nemodernizovat. Máme velmi dobré zkušenosti například s programem Pošta Partner, kdy se mohou do provozu poboček zapojit i jednotlivé obce nebo soukromé subjekty. Pokud chceme zachovat venkov jako atraktivní místo pro život, ze kterého nebudou mladé rodiny odcházet do měst, cesta rozhodně nevede směrem omezování služeb, ale hledání nových přístupů, jak tyto služby zajistit, třeba jen v jiné podobě.

Eliška Olšáková (54)

• Poslankyně, členka hnutí Starostové a nezávislí.

• Členka rady města Valašské Klobouky a zastupitelstva Zlínského kraje.

• Předsedkyně Sdružení místních samospráv České republiky.

• V minulosti starostka města Valašské Klobouky.

• Pětadvacet let pracovala na městském úřadě, od řadových referentských pozic po manažerské posty.

• Absolventka Fakulty humanitních studií Univerzity Tomáše Bati, oboru sociální pedagogika.

• Je vdaná, má dvě děti.