Poručíme moři, zemi. Jak Sověti chtěli měnit přírodu

Sovětské plány na přetvoření přírody („rozmrazení“ Arktidy, přehrada přes Beringovu úžinu, obrácení sibiřských řek…) byly velkolepé. Naštěstí většinou zůstalo jen u plánů.

Poručíme moři, zemi. Jak Sověti chtěli měnit přírodu
Když Arktida nerozmrzla, bylo třeba kvůli pastvině pro ovce povolat buldozer. | Profimedia.cz

Život v Sovětském svazu byl plný protikladů. Komunistický režim sice dokázal vyrábět nejlepší tanky a rakety na světě, svým občanům ale neuměl zajistit nic z toho, co bylo samozřejmostí pro průměrného Američana, Rakušana či Francouze – svobodu, běžné spotřební zboží a často ani dostatek jídla. Bylo proto třeba snít a zřejmě nikdy v historii neexistoval takový rozdíl mezi ubíjejícím dneškem a zářnými zítřky jako v Sovětském svazu. Měnit se přitom neměli jen lidé a společnost, ale také samotná příroda.

Krásným příkladem tohoto denního snění je propagandistická kniha Reportáž z 21. století, kterou roku 1958 – po rozhovorech s desítkami sovětských vědců – publikovali o světě 50 let vzdáleném novináři Komsomolské pravdy. Můžete se v ní třeba dočíst, že 28. května 2007 budou televizní noviny kromě letu „automatických raket“ na Pluto vysílat o stavbě gigantické přehrady v Beringově úžině. O pár let mladší sovětský futuristický komiks V roce 2017 na její hráz umístil koleje pro „atomové vlaky“, skutečnou výhrou ale mělo být rozmrznutí Arktidy, o které by se postaraly „stovky obrovských vrtulových čerpadel“, poháněných energií atomových elektráren. „Za rok mohou přemístit 1 000 000 kubických kilometrů vody z Tichého oceá nu do Severního ledového – vytvořit tak druhý, tichomořský Golfský proud,“ vysvětlovali plán na rozmrazení Arktidy autoři Reportáže a dodávali, že by to nemělo být nic složitého: „Šířka Beringovy úžiny je jen 85 kilometrů a průměrná hloubka 40 metrů.“

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit