Polský hříšný tanec. Zájem o interrupce se přelije za hranice

Domácí zákaz potratů vyhání tisíce Polek za hranice. České kliniky na tom mohou vydělat miliony korun.

Polský hříšný tanec. Zájem o interrupce se přelije za hranice
Proti rozhodnutí polského Ústavního soudu se konaly masové demonstrace. Verdikt kritizoval na podzim také Evropský parlament či nevládní organi- zace Amnesty International. | Profimedia.cz

Bývaly to výjimky. Ve Fakultní nemocnici v Ostravě se každý týden hlásí dvě až čtyři Polky s žádostí o umělé přerušení těhotenství. Jejich počty během posledního roku výrazně rostou. „A do budoucna očekáváme další nárůst,“ říká mluvčí nemocnice Petra Petlachová. Podobná je situace i na gynekologické klinice ve Stonavě nebo v nemocnici v Bohumíně, kde rovněž provádějí interrupce polským pacientkám.

„Je to přirozený důsledek vývoje v Polsku, zájem o interrupce se přelije za hranice,“ říká Tomáš Cikrt, někdejší mluvčí ministerstva zdravotnictví a současný šéfredaktor internetového Zdravotnického deníku. Polský Ústavní soud na konci letošního ledna v podstatě znemožnil Polkám v zemi legálně podstoupit interrupci; pomoc tedy musejí hledat v zahraničí. Pro Česko to bude znamenat příliv nikoli jednotek, ale spíš stovek, či dokonce tisíců potratových „turistek“ ročně.

Česká teta z Polska

Podle údajů polské Federace žen a plánování rodiny podstoupí v zemi nelegální potrat až 150 tisíc Polek ročně. Odhaduje se, že zhruba 15 procent z nich odjede na tento zákrok do ciziny včetně České republiky.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit