Saab patří mezi největší výrobce zbraní v Evropě a jeho ředitel Micael Johansson varuje před příliš ochranářskou politikou EU při výrobě vojenské techniky a produkci zbraní a munice.
Saab patří mezi největší výrobce zbraní v Evropě a jeho ředitel Micael Johansson varuje před příliš ochranářskou politikou EU při výrobě vojenské techniky a produkci zbraní a munice.
České firmy by většinou uvítaly zavedení společné evropské měny v Česku. Za výhodu eura považují zejména odstranění kurzového rizika a snížení transakčních nákladů. Jako rizikovou naopak vnímají společnou měnu z pohledu možného ručení za dluhy jiných států eurozóny. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte.
České firmy by většinou uvítaly zavedení společné evropské měny v Česku. Za výhodu eura považují zejména odstranění kurzového rizika a snížení transakčních nákladů. Jako rizikovou naopak vnímají společnou měnu z pohledu možného ručení za dluhy jiných států eurozóny. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte.
Zastánce různých „národních“ řešení, včetně mnoha českých politiků, to asi nepotěší, ale pokud chce EU alespoň trochu konkurovat USA a Číně, jiná cesta než větší ekonomická integrace není.
Zastánce různých „národních“ řešení, včetně mnoha českých politiků, to asi nepotěší, ale pokud chce EU alespoň trochu konkurovat USA a Číně, jiná cesta než větší ekonomická integrace není.
Vláda ve Varšavě vsadila při snižování využívání uhlí v energetickém mixu na výraznou podporu fotovoltaiky. Nyní zjišťuje, že přestřelila a bude ji muset snížit.
Polsko se rozhodlo, že v energetice alespoň částečně nahradí spalování uhlí fotovoltaikou. Vláda vyplácí na rozvoj solárního sektoru štědré dotace. Cíl vybudovat pět gigawattů instalovaného výkonu do roku 2025 byl překročen, fotovoltaika je už na úrovni 5,4 gigawattu. I proto se Varšava rozhodla, že musí zatáhnout za dotační brzdu.
V posledních letech vzniklo přes 700 tisíc drobných fotovoltaických instalací na střechách domů a do konce roku to bude přes jeden milion, předpovídá náměstek ministra pro klima a životní prostředí Ireneusz Zyska. A to představuje rizika zejména pro polskou přenosovou soustavu, varoval.
Vláda připravuje legislativu, jež má současné podmínky pro malé domácí solárníky změnit. Nyní v rámci programu Moje elektřina dotuje domácí fotovoltaiku s výkonem od dvou do deseti kilowattů do výše tří tisíc zlotých (16 600 korun). Důležitější ale je, že si uživatelé solární instalace mohou bezplatně odebrat osmdesát procent energie, kterou poslali do sítě, a nemusí platit za domácí úložiště.
To chce nová legislativa zrušit a donutit domácnosti, aby přebytečnou energii prodávaly do sítě za tržní ceny a také si nakupovaly elektřinu v době, kdy fotovoltaika energii neprodukuje, za tržní cenu. Což je většinou ve špičce za vyšší ceny.
„Jsme donuceni odstoupit od dotací. Pracujeme ale na tom, aby nové podmínky byly stále atraktivní pro současné i budoucí spotřebitele,“ slíbil Zyska. Nový systém dotací by měl platit od ledna. Současné nastavení podpory je pro polské zájemce o fotovoltaiku nejštědřejší v celé EU, tvrdí ministerstvo.
Fotovoltaický sektor se ale obává, že změna podpory může byznys s obnovitelnou energií výrazně poškodit. Skupina PV Poland, jež lobbuje za využívání fotovoltaiky, tvrdí, že současná podpora musí zůstat zachována. Argumentuje tím, že Polsko stále vyrábí z uhlí sedmdesát procent elektřiny a je potřeba výrazně zvýšit produkci z obnovitelných zdrojů. Navíc vláda Práva a spravedlnosti v roce 2015 omezila podporu výstavbě větrných turbín na pevnině a zaměřila se na stavbu offshorových elektráren na moři. To je ale podle PV Poland nedostatečné.
Loni se instalovaný výkon fotovoltaik zvýšil o 200 procent na téměř čtyři gigawatty a Polsko patří k zemím EU, kde tento sektor nejrychleji roste. Před ním je jen Německo, Nizozemsko a Španělsko. Největší dynamiku růstu zaznamenaly právě mikroinstalace na domech. Šéf společnosti Columbus Energy, která fotovoltaické instalace poskytuje, Dawid Zieliński prohlásil, že potenciál je v Polsku stále obrovský a nevyužitý.
Na druhou stranu to ale znamená, že vláda musí investovat do přenosové soustavy, aby síť nápor drobných zelených zdrojů zvládla. Při překročení pěti gigawattů instalací hrozí riziko ztráty stability sítě, varoval i polský Institut pro obnovitelné energie. To znamená, že řada solárních elektráren může být v případě problémů od sítě odpojena. I proto Zyska volá po změně současných podmínek, aby nedošlo ke „katastrofě“.
Řešením je zvýšit podporu pro budování domácích úložišť energie a zavedení dynamických tarifů, aby domácnosti mohly regulovat svou spotřebu energií podle poptávky a nabídky na trhu, řekl Grzegorz Wiśniewski z varšavského Institutu pro obnovitelnou energii.
Současná polská debata o dotacích pro solární energetiku připomíná českou cestu podpory fotovoltaiky. Ta byla nastavena velmi štědře, stát garantoval pro instalace postavené před rokem 2010 vysokou výkupní cenu po mnoho let, což vedlo k vytvoření takzvaných solárních baronů. Nyní jsou podmínky pro provoz solárních elektráren méně výhodné než v předchozích letech. To výrazně zbrzdilo budování nových kapacit. V roce 2019 vznikly instalace jen o výkonu 25 megawattů, loni to bylo 51 megawattů. Solární asociace upozornila, že loňský přírůstek je desetkát menší než v Maďarsku. Celkem je v Česku instalováno přes 41 tisíc solárních elektráren s výkonem 2,2 gigawattu.
