Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu.
Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu.
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Pokračující problém statisíců Poláků, kteří mají hypotéku nominovanou ve švýcarských francích a nyní chtějí zpět zlotý, má vyřešit Nejvyšší soud. Dopady pro banky mohou být v řádu stovek miliard korun.
Severní soused Česka si od finanční krize v roce 2008 stále vleče těžkou finanční kouli u nohy v podobě hypoték nominovaných ve švýcarských francích. Je to fenomén, který se v Česku nerozšířil. Řada Poláků se totiž v době před 13 lety rozhodla pro „švýcarskou hypotéku“, protože místní banky ji nabízely s nižším úrokem.
V roce 2008 to znamenalo propastný rozdíl. Půjčka ve francích byla úročena 4,4 procenta, v polských zlotých to bylo v průměru 8,7 procenta. Problém je ale v tom, že polská měna od té doby k franku oslabila o polovinu.
Soudní dvůr EU nicméně v roce 2019 rozhodl ve prospěch polských dlužníků. Banky musí umožnit převést hypotéku na zloté bez zbytečných poplatků a sankcí. Tisíce Poláků se obrátily na soudy. V roce 2019 takových případů bylo 21 tisíc, v minulém, „covidovém“ roce ale počet vzrostl na 34 tisíc.
Polské soudy nicméně stále nemají vyjasněnou pozici k tomu, jak vysoké poplatky si mohou polské bankovní domy za tuto změnu účtovat. Také jde o to, zda nové hypotéky budou úročeny podle mezinárodní londýnské úrokové sazby LIBOR, nebo polské WIBOR. O tom má rozhodnout polský Nejvyšší soud 13. dubna (později posunul termín na 11. května).
Bankovní sektor zatím počítá ztráty. Analytici očekávají, že by banky mohly přijít o 30 až 60 miliard zlotých (170 až 340 miliard korun). Objem hypoték, které jsou nominovány ve francích, byl v roce 2011 ve výši 198 miliard zlotých, na konci roku 2020 to bylo 119 miliard zlotých. To znamená, že zhruba pětina hypoték je stále vedena ve švýcarské měně a týká se 430 tisíc domácností.
Čím více bude rozhodnutí soudu ve prospěch klientů, tím více na to doplatí banky a celý finanční sektor. Soud by měl brát v úvahu zejména přání dlužníka a podle toho mu umožnit změnit nastavení hypotéky, odhaduje partner právní firmy Consilius Michał Kaczmarzyk.
Nicméně pokud bude rozhodnutí Nejvyššího soudu pro banky výrazně nepříznivé, může to zatřást celým finančním trhem a potažmo i polskou ekonomikou.
Celá záležitost je silně zpolitizovaná. Zejména je důležitá pro stranu Právo a spravedlnost (PiS) a prezidenta Andrzeje Dudu. Ten už v roce 2015 před prvním zvolením sliboval, že problém švýcarských hypoték vyřeší ve prospěch polských rodin.
I proto ekonom Piotr Białowolski z polské soukromé Univerzity WSB očekává, že soud rozhodne tak, aby vládní politici mohli být spokojeni. Rozhodnutí by mělo postavit naroveň ty, kteří mají hypotéku ve zlotých, i ty, kteří ji až dosud mají ve švýcarských francích.
Polské banky si už vytvářejí finanční rezervy pro vyrovnání s klienty. Białowolski si nicméně nemyslí, že by to bankovní sektor bezprostředně oslabilo. Většina lidí totiž nebude schopná splácet hypotéky okamžitě, a proto bude tento produkt i nadále pro bankovní domy ziskový. Navíc dopad změn bude rozložen do dalších roků.
Obdobný problém řešilo v roce 2014 Maďarsko. Vláda nařídila bankám, aby hypotéky ve francích převedly na národní měnu forint za stanovený směnný kurz. Rok nato také chorvatský parlament souhlasil s tím, že banky musí pokrýt měnové ztráty ve výši šest miliard kun (20 miliard korun). V roce 2016 k obdobnému kroku přistoupilo i Rumunsko. Převod půjček na rumunskou měnu lei za cenu nižší, než byla tržní, Ústavní soud později zrušil.
