Koule u nohy. Polsko řeší švýcarské hypotéky

Pokračující problém statisíců Poláků, kteří mají hypotéku nominovanou ve švýcarských francích a nyní chtějí zpět zlotý, má vyřešit Nejvyšší soud. Dopady pro banky mohou být v řádu stovek miliard korun.

Koule u nohy. Polsko řeší švýcarské hypotéky
ilustrační foto | Shutterstock.com

Severní soused Česka si od finanční krize v roce 2008 stále vleče těžkou finanční kouli u nohy v podobě hypoték nominovaných ve švýcarských francích. Je to fenomén, který se v Česku nerozšířil. Řada Poláků se totiž v době před 13 lety rozhodla pro „švýcarskou hypotéku“, protože místní banky ji nabízely s nižším úrokem.

V roce 2008 to znamenalo propastný rozdíl. Půjčka ve francích byla úročena 4,4 procenta, v polských zlotých to bylo v průměru 8,7 procenta. Problém je ale v tom, že polská měna od té doby k franku oslabila o polovinu.

Soudní dvůr EU nicméně v roce 2019 rozhodl ve prospěch polských dlužníků. Banky musí umožnit převést hypotéku na zloté bez zbytečných poplatků a sankcí. Tisíce Poláků se obrátily na soudy. V roce 2019 takových případů bylo 21 tisíc, v minulém, „covidovém“ roce ale počet vzrostl na 34 tisíc.

Polské soudy nicméně stále nemají vyjasněnou pozici k tomu, jak vysoké poplatky si mohou polské bankovní domy za tuto změnu účtovat. Také jde o to, zda nové hypotéky budou úročeny podle mezinárodní londýnské úrokové sazby LIBOR, nebo polské WIBOR. O tom má rozhodnout polský Nejvyšší soud 13. dubna (později posunul termín na 11. května).

Počítání ztrát

Bankovní sektor zatím počítá ztráty. Analytici očekávají, že by banky mohly přijít o 30 až 60 miliard zlotých (170 až 340 miliard korun). Objem hypoték, které jsou nominovány ve francích, byl v roce 2011 ve výši 198 miliard zlotých, na konci roku 2020 to bylo 119 miliard zlotých. To znamená, že zhruba pětina hypoték je stále vedena ve švýcarské měně a týká se 430 tisíc domácností.

Čím více bude rozhodnutí soudu ve prospěch klientů, tím více na to doplatí banky a celý finanční sektor. Soud by měl brát v úvahu zejména přání dlužníka a podle toho mu umožnit změnit nastavení hypotéky, odhaduje partner právní firmy Consilius Michał Kaczmarzyk. 

Nicméně pokud bude rozhodnutí Nejvyššího soudu pro banky výrazně nepříznivé, může to zatřást celým finančním trhem a potažmo i polskou ekonomikou. 

Politická rovina

Celá záležitost je silně zpolitizovaná. Zejména je důležitá pro stranu Právo a spravedlnost (PiS) a prezidenta Andrzeje Dudu. Ten už v roce 2015 před prvním zvolením sliboval, že problém švýcarských hypoték vyřeší ve prospěch polských rodin.

I proto ekonom Piotr Białowolski z polské soukromé Univerzity WSB očekává, že soud rozhodne tak, aby vládní politici mohli být spokojeni. Rozhodnutí by mělo postavit naroveň ty, kteří mají hypotéku ve zlotých, i ty, kteří ji až dosud mají ve švýcarských francích. 

Polské banky si už vytvářejí finanční rezervy pro vyrovnání s klienty. Białowolski si nicméně nemyslí, že by to bankovní sektor bezprostředně oslabilo. Většina lidí totiž nebude schopná splácet hypotéky okamžitě, a proto bude tento produkt i nadále pro bankovní domy ziskový. Navíc dopad změn bude rozložen do dalších roků. 

Obdobný problém řešilo v roce 2014 Maďarsko. Vláda nařídila bankám, aby hypotéky ve francích převedly na národní měnu forint za stanovený směnný kurz. Rok nato také chorvatský parlament souhlasil s tím, že banky musí pokrýt měnové ztráty ve výši šest miliard kun (20 miliard korun). V roce 2016 k obdobnému kroku přistoupilo i Rumunsko. Převod půjček na rumunskou měnu lei za cenu nižší, než byla tržní, Ústavní soud později zrušil.

Týdeník hrot

  • Bankrotáři: paralely příběhů Bárty a Mičky
  • Zabal to, Warrene! „Věštec z Omahy“ by měl odstoupit
Objednat nyní