Rána pro ukrajinskou ekonomiku. Evropa omezí dovoz drůbeže, vajec a cukru

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Evropští zemědělci dlouhodobě kritizují Brusel, že nedokáže ochránit zemědělský trh před lacinou konkurencí z Ukrajiny. Členské země EU se dohodly na kompromisu, který by měl zavést kvóty na drůbež, vejce, cukr, oves, kukuřici nebo med.

Celý článek
0

Důchodová reforma musí být na sílu. Dobrovolnost nemá smysl, kdo si nechce spořit, ať ze systému vystoupí

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.

Celý článek
0

Praha nestaví a je drahá. Investory teď více lákají Brno a Ostrava

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Levnější pronájmy i zatím nevyužité lidské zdroje. Krajská města jsou stále zajímavější pro firmy, které hledají klidnější lokality nebo hodlají expandovat do regionů.

Celý článek
0

Koule u nohy. Polsko řeší švýcarské hypotéky

Pokračující problém statisíců Poláků, kteří mají hypotéku nominovanou ve švýcarských francích a nyní chtějí zpět zlotý, má vyřešit Nejvyšší soud. Dopady pro banky mohou být v řádu stovek miliard korun.

Koule u nohy. Polsko řeší švýcarské hypotéky
ilustrační foto | Shutterstock.com

Severní soused Česka si od finanční krize v roce 2008 stále vleče těžkou finanční kouli u nohy v podobě hypoték nominovaných ve švýcarských francích. Je to fenomén, který se v Česku nerozšířil. Řada Poláků se totiž v době před 13 lety rozhodla pro „švýcarskou hypotéku“, protože místní banky ji nabízely s nižším úrokem.

V roce 2008 to znamenalo propastný rozdíl. Půjčka ve francích byla úročena 4,4 procenta, v polských zlotých to bylo v průměru 8,7 procenta. Problém je ale v tom, že polská měna od té doby k franku oslabila o polovinu.

Soudní dvůr EU nicméně v roce 2019 rozhodl ve prospěch polských dlužníků. Banky musí umožnit převést hypotéku na zloté bez zbytečných poplatků a sankcí. Tisíce Poláků se obrátily na soudy. V roce 2019 takových případů bylo 21 tisíc, v minulém, „covidovém“ roce ale počet vzrostl na 34 tisíc.

Polské soudy nicméně stále nemají vyjasněnou pozici k tomu, jak vysoké poplatky si mohou polské bankovní domy za tuto změnu účtovat. Také jde o to, zda nové hypotéky budou úročeny podle mezinárodní londýnské úrokové sazby LIBOR, nebo polské WIBOR. O tom má rozhodnout polský Nejvyšší soud 13. dubna (později posunul termín na 11. května).

Počítání ztrát

Bankovní sektor zatím počítá ztráty. Analytici očekávají, že by banky mohly přijít o 30 až 60 miliard zlotých (170 až 340 miliard korun). Objem hypoték, které jsou nominovány ve francích, byl v roce 2011 ve výši 198 miliard zlotých, na konci roku 2020 to bylo 119 miliard zlotých. To znamená, že zhruba pětina hypoték je stále vedena ve švýcarské měně a týká se 430 tisíc domácností.

Čím více bude rozhodnutí soudu ve prospěch klientů, tím více na to doplatí banky a celý finanční sektor. Soud by měl brát v úvahu zejména přání dlužníka a podle toho mu umožnit změnit nastavení hypotéky, odhaduje partner právní firmy Consilius Michał Kaczmarzyk. 

Nicméně pokud bude rozhodnutí Nejvyššího soudu pro banky výrazně nepříznivé, může to zatřást celým finančním trhem a potažmo i polskou ekonomikou. 

Politická rovina

Celá záležitost je silně zpolitizovaná. Zejména je důležitá pro stranu Právo a spravedlnost (PiS) a prezidenta Andrzeje Dudu. Ten už v roce 2015 před prvním zvolením sliboval, že problém švýcarských hypoték vyřeší ve prospěch polských rodin.

I proto ekonom Piotr Białowolski z polské soukromé Univerzity WSB očekává, že soud rozhodne tak, aby vládní politici mohli být spokojeni. Rozhodnutí by mělo postavit naroveň ty, kteří mají hypotéku ve zlotých, i ty, kteří ji až dosud mají ve švýcarských francích. 

Polské banky si už vytvářejí finanční rezervy pro vyrovnání s klienty. Białowolski si nicméně nemyslí, že by to bankovní sektor bezprostředně oslabilo. Většina lidí totiž nebude schopná splácet hypotéky okamžitě, a proto bude tento produkt i nadále pro bankovní domy ziskový. Navíc dopad změn bude rozložen do dalších roků. 

Obdobný problém řešilo v roce 2014 Maďarsko. Vláda nařídila bankám, aby hypotéky ve francích převedly na národní měnu forint za stanovený směnný kurz. Rok nato také chorvatský parlament souhlasil s tím, že banky musí pokrýt měnové ztráty ve výši šest miliard kun (20 miliard korun). V roce 2016 k obdobnému kroku přistoupilo i Rumunsko. Převod půjček na rumunskou měnu lei za cenu nižší, než byla tržní, Ústavní soud později zrušil.