Vybrané články
z týdeníku The Economist

Polská nákaza

Kdyby chtěli Poláci odejít, je to pro Evropskou unii menší problém, než když chtějí zůstat

Polská nákaza
Vojtěch Velický

Brexit, než k němu došlo, si různí lidé představovali různě. Tvrdý, měkký, norský, švýcarský nebo turecký. Krátce se diskutovalo dokonce o albánské možnosti. Často byl prostě „čistý“. „Čistý“ brexit měl Británii vysvobodit z područí společného unijního trhu, celní unie a soudů, říkali zastánci odchodu z EU. A stejně jako existuje mnoho podob odchodu z EU, existuje i mnoho podob, jak v ní zůstat. Je tu čistá verze, v níž státy tiše přijmou unijní nařízení. A potom je tu verze nečistá, při níž dělají vlády v klubu zle. Říkejme jí „špinavé setrvání“.

Pokud chcete vidět, jak takové špinavé setrvání vypadá v praxi, podívejte se na Polsko. Tamní Ústavní soud zpochybnil svým stanoviskem ze 7. října právní řád EU. V případu, který soudu předložil polský premiér, soud obsazený spojenci současné polské vlády rozhodl, že významné části unijního práva nejsou nadřazeny polské ústavě. Verdikt – přesně takový, jaký si varšavská vláda přála – narušil šest desítek let evropského precedenčního práva. Zjednodušeně řečeno, z polského pohledu už není nejvyšší justiční orgán EU, Soudní dvůr EU, nejvyšší.

Poláci masivně protestovali, tvrdili, že se vláda pokouší jejich zemi proti jejich vůli vyvléct z EU. Ale každý, kdo by po britském vzoru očekával „polexit“, bude zklamán. Unie se v Polsku těší větší podpoře než v naprosté většině ostatních členských zemí. Jít v Polsku do voleb s heslem o vystoupení z EU by fungovalo asi stejně, jako kdybyste voličům slibovali topení štěňátek. Problém tedy není, že by se Polsko snažilo vystoupit z EU; problém je, že v ní hodlá zůstat.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit