Mojmír Hampl: Čeká nás návrat inflace?

Centrální banky budou muset veřejnost přesvědčit, že budou s inflačními tlaky bojovat

Mojmír Hampl: Čeká nás návrat inflace?
Mojmír Hampl | Michal Růžička / MAFRA / Profimedia

Výrazně častěji se mě v posledních měsících laici i profesionálové ptají, jestli očekávám příchod vyšší inflace. K oddálení odpovědi se vždy nejdřív zeptám, co myslí slovem „vyšší“. A abych si v jejich očích udržel zdání tajemného experta, dodám rozvážně, že ty základní otázky bývají často nejtěžší. Třeba co je vlastně inflace a co jsou peníze. Následně odkazuji na poslední období, kdy se mě titíž lidé ptali stejně a mé rozptylování jejich obav z inflace se nakonec ukázalo jako správné. I když mi na začátku nevěřili.

To bylo samozřejmě během velké recese (2008–2009) a po ní, kdy centrální banky začaly masivně uvolňovat měnové podmínky prostřednictvím kvantitativního uvolňování, nulových či záporných úrokových sazeb, devizovými intervencemi apod. I tehdy se zejména ve finančně konzervativních zemích objevovala skoro veřejná hrůza z toho, že mediální klišé „tištění peněz“ znehodnotí úspory kvůli masivní inflaci.

Pro měnového ekonoma bylo nesnadné vysvětlovat, že třeba kvantitativní uvolňování je dominantně tvorbou a přeposíláním kvazipeněz v primárním okruhu – mezi centrálními a komerčními bankami, nikoli v okruhu sekundárním, tedy mezi komerčními bankami a konečnými uživateli peněz. A že zvyšováním bilance centrální banky se přímo zůstatky na účtech firem či domácností nijak nezmění.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit