Pojišťovny začínají šetřit

Koronavirová krize zasáhla rozpočty zdravotních pojišťoven. Ty musejí sáhnout do rezerv

Pojišťovny začínají šetřit
ilustrační foto | Profimedia.cz

Zatímco počty nakažených i zemřelých souvisejících s onemocněním covid-19 máme detailně zmapovány a média o nich informují s denní pravidelností, výdaje státu na poskytovanou péči jsou zatím velkou neznámou. Systém vykazování péče je totiž dosti zpomalený, kdy některé nemocnice výkazy zasílají i rok zpětně, a nejasný je i další vývoj nákladů za testování. Jisté zatím je, že peníze zdravotních pojišťoven na běžných účtech už kvůli pandemii stačit nebudou. Ty tak musejí sahat na účty, které slouží jako poslední záchranná síť v případě krize.

„Očekávané saldo příjmů a nákladů dle Zdravotně pojistného plánu pro rok 2021 činilo -9,7 miliardy korun, skutečnost pro rok 2021 se však zatím jeví jako optimističtější, podle aktuálních odhadů by měla být ve výši -6,1 miliardy. Také v roce 2022 očekáváme, že hospodaření skončí záporným saldem, a to ve výši -5,9 miliardy, v roce 2023 se předpokládá schodek příjmů a výdajů všech fondů ve výši -10,4 miliardy a v roce 2024 ve výši -9,2 miliardy korun,“ říká Zdeněk Kabátek, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny, a dodává, že všechny schodky budou pokryty z rezerv, jež si instituce shromáždila v předchozích letech.

Nově ale musí pojišťovna sáhnout do fondů prevence, provozního a rezervního. Nyní na nich leží asi dvacet miliard korun. Peníze však budou při současné zdravotní krizi jen chvilkovou záchranou. Již příští rok bude muset VZP podle Kabátka zadlužovat tyto ostatní fondy podobně, jako tomu bylo v roce 2013 v důsledku ekonomické krize. V podstatě tak půjde o vnitřní zadlužování instituce, kterému se management úspěšně snažil předcházet v minulých letech.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit