Vybrané články
z týdeníku The Economist

Podtlak na Středozápadě

Jedna z nejméně rozvinutých částí Spojených států sází na dopravu budoucnosti.

Podtlak na Středozápadě
ilustrační foto | Profimedia.cz

Způsob, jímž Američané přesouvají sami sebe a své zboží, se po desítky let téměř nezměnil. Pořád spoléhají hlavně na auta, náklaďáky, vlaky a letadla, takže návštěvník z poloviny dvacátého století by si v naší době mohl připadat jako doma. Nyní řada amerických firem usiluje o vytvoření regulatorního rámce (a financování z veřejných peněz) pro budování meziměstských dopravních systémů, které by využívaly podtlakové potrubí. Zmínka o této metodě se dostala do infrastrukturního zákona, který minulý týden schválila Sněmovna reprezentantů, a naznačila, že by se kdysi iluzorní sen mohl stát skutečností.

Koncept Hyperloop pracuje s přepravou cestujících a nákladů v kapslích nadnášených magnety v síti trubkových tunelů. Kapsle dokáže vyvinout rychlost až tisíc kilometrů v hodině, tvrdí Jay Walder, šéf Virgin Hyperloop One, jedné z firem, které projekt vysokorychlostního dopravního systému prosazují. Touto rychlostí se „dokážete přemístit z Columbusu do Chicaga za 40 minut“, říká Walder, přičemž vzdálenost 740 kilometrů mezi oběma městy urazíte o mnoho hodin rychleji a za zlomek nákladů letecké dopravy, nemluvě o celkové uhlíkové stopě.

Může to fungovat

Walderova firma zřídila u Las Vegas experimentální středisko, kde technici – z nichž část pracovala na programu Mars Rover – provedli přes 400 testů v pět set metrů dlouhé trubce. Zatím se jim podařilo kapsli vyslat rychlostí 385 kilometrů v hodině, jenom brzdění jim dělá trochu problémy. „Dokázali jsme, že to může fungovat,“ říká Walder. Chce proto postavit patnáctikilometrový trubkový tunel, v němž by mohli vyvinout vyšší rychlosti. Pravděpodobně by mohl vzniknout nedaleko Columbusu v Ohiu, ovšem zájem má i Missouri a několik dalších států na americkém Středozápadě. Mezi požadavky patří úplná rovina, dostatek volného místa a žádné zatáčky.

Tyto projekty už jsou natolik rozběhnuté, že je leckteří státní a místní úředníci začínají brát vážně. Thea Ewingová z dopravní komise státu Ohio říká, že podle nejnovější studie proveditelnosti je to reálné. Počet obyvatel Columbusu rychle roste a město je přitom už od roku 1979 odříznuté od železniční sítě. Existuje tam tedy značná poptávka po dopravě například do Chicaga nebo Pittsburghu. Podle Ewingové by se dopravní tubusy daly postavit podél existujících dálnic nebo železničních tratí (tam, kde nějaké zbyly). Další uvažované podtlakové potrubní spojení by mohlo spojit Kansas City se St. Louis v Missouri.

Změna pro region

Proč se do takových projektů vůbec pouštět? „Vidíme v tom něco, co by mohlo pomoct změnit náš region,“ říká Ewingová. Pro dopravní plánovače jsou projekty s horizontem dokončení v polovině století zcela běžné. Hyperloop by umožnil manželům žít v jedné domácnosti a přitom pracovat v různých městech, a lidé z Ohia by si mohli odskočit do vyhlášených chicagských restaurací nebo si tam večer zajet na koncert. Jakýkoliv dopravní systém je však životaschopný jedině tehdy, pokud jej lze využít i k přepravě zboží. „Hlavně půjde o přepravu nákladů,“ říká Mark Patton, jenž má na starosti dopravní plány v Columbusu a jeho okolí. Paul Judge, jenž v Columbusu řídí firmu Axium, prosperujícího výrobce plastů, k tomu dodává, že by vybudování podtlakového dopravníku uvítal – pokud by mu to umožnilo provozovat lacino na jednom místě velkou továrnu a distribuovat miliardy plastových lahviček na šampony a dezinfekce do širokého okolí.

A kdo by to měl zaplatit? Zapotřebí budou soukromé i veřejné prostředky. Státy a města částečně přispějí poskytnutím pozemků, ale investoři doufají ve větší pomoc. Jay Walder se domnívá, že Amerika nakonec přijde s celonárodním infrastrukturním plánem za dva biliony dolarů, který pomůže nastartovat její ekonomiku. A část z toho balíku by mohla naplnit podtlakové trubky na Středozápadě.

© 2020 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

 

Týdeník hrot

  • Muzikanti na mizině
  • Dlouhé čekání na krátkou práci
Objednat nyní