Podpora bez záruky. Jak dopadly podpůrné úvěrové programy?

Jak to dopadlo s programy úvěrových záruk a nevratných podpor, jimiž se loni touto dobou vlády trumfovaly?

Podpora bez záruky. Jak dopadly podpůrné úvěrové programy?
Vládní nařízení ohledně ochrany před čínskou chřipkou jsou často zmatečná, nejinak je tomu v případě podpor podnikatelů v postižených odvětvích. | Michal Čížek týdeník HROT

Oblíbenou zábavou hospodářských rubrik v médiích a ekonomických analytiků obojího pohlaví v posledním roce bylo porovnávání toho, nakolik která vláda firmám a živnostem postiženým pandemií pomohla. Měřítkem úspěchu bylo, kdo dá více a rychleji. Jasně že mělo logiku rychle zareagovat na situaci, která většinu vyspělých zemí – mimo ty asijské – zle zaskočila, a „dodávat likviditu“ všemi možnými způsoby. Od poskytnutí úlev na hotovostním toku v podobě odkladů povinných plateb státu přes programy zaručených úvěrů, přičemž oba typy jsou návratné a dočasné, až po ty, které měly charakter částečné a nevratné kompenzace za ztrátu příjmu vyvolanou vládními opatřeními.

Bez sebemenšího uzardění podle potřeby bojovat proti dotacím (meziročně loni nárůst o 46 procent) a transferům podnikatelským subjektům (plus 47 procent), zároveň buzerovat vládu za to, že dává málo, a následně se hrozit dopadů na veřejné rozpočty, to je klasický příklad pop ekonomie.

Nabalený deficit

Od Hrotu právem očekáváte kontext a jistou logiku v argumentech. Takže když jednorázová a dočasná opatření v loňském roce vyšla rozpočty téměř na tři procenta českého HDP, můžete kritizovat roztříštěnost, těžkopádnost či malou ekonomickou účinnost, ale nikoli to, že by to bylo málo. Samotný deficit by neměl nikoho zneklidňovat, kdyby se na „protikrizové jednorázovky“ nenabalily další položky, jež budou tížit schodek do budoucna. A to je špatně.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit