Saab patří mezi největší výrobce zbraní v Evropě a jeho ředitel Micael Johansson varuje před příliš ochranářskou politikou EU při výrobě vojenské techniky a produkci zbraní a munice.
Saab patří mezi největší výrobce zbraní v Evropě a jeho ředitel Micael Johansson varuje před příliš ochranářskou politikou EU při výrobě vojenské techniky a produkci zbraní a munice.
České firmy by většinou uvítaly zavedení společné evropské měny v Česku. Za výhodu eura považují zejména odstranění kurzového rizika a snížení transakčních nákladů. Jako rizikovou naopak vnímají společnou měnu z pohledu možného ručení za dluhy jiných států eurozóny. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte.
České firmy by většinou uvítaly zavedení společné evropské měny v Česku. Za výhodu eura považují zejména odstranění kurzového rizika a snížení transakčních nákladů. Jako rizikovou naopak vnímají společnou měnu z pohledu možného ručení za dluhy jiných států eurozóny. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte.
Zastánce různých „národních“ řešení, včetně mnoha českých politiků, to asi nepotěší, ale pokud chce EU alespoň trochu konkurovat USA a Číně, jiná cesta než větší ekonomická integrace není.
Zastánce různých „národních“ řešení, včetně mnoha českých politiků, to asi nepotěší, ale pokud chce EU alespoň trochu konkurovat USA a Číně, jiná cesta než větší ekonomická integrace není.
Bankovní průzkum ukázal, že více než polovina podnikatelů neměla nárok na kompenzace, podnikatelé si stěžují i na jejich složitost.
Jakkoli se vláda chlubí tím, že pomohla byznysu přežít covidové časy, průzkumy tak pozitivně nevycházejí. Podle Raiffeisenbank měla pandemie vliv na 65 procent ze zranitelné skupiny podnikatelů a živnostníků, přičemž polovina z nich letos kvůli covidu neočekává žádný zisk a dvanáct procent muselo skončit úplně.
Asi nejvíce vypovídajícím číslem z průzkumu banky je, kolik procent podnikatelů vůbec mělo nárok na státní podporu. Ukázalo se, že podmínky splnila jen přibližně polovina živnostníků a podnikatelů. Plných 51 procent nemělo nárok na dotace ani kompenzace.
Průzkum usvědčil stát i z toho, jak přehledně programy připravil. Termínem „spíše ne“ nebo „rozhodně ne“ označilo svou orientaci ve vládních programech 46 procent podnikatelů. „I přes pomoc, kterou jsme našim klientům nabídli například formou odložení splátek úvěrů či změnou struktury stávajících úvěrů, jsme se i my setkali se skutečností, kdy klient musel svou obchodní činnost ukončit,“ komentuje situaci Petra Kopecká, mluvčí Raiffeisenbank.
Čísla z průzkumu vycházejí tak, že téměř čtvrtina podnikatelů postižených pandemií musela změnit nabízené služby nebo produkty. Celkem devět procent podnikatelů už teď ví, že letos nebude zvyšovat platy zaměstnancům, a dvě procenta jich musela část dokonce propustit. Skončit s podnikáním muselo podle průzkumu dvanáct procent dotazovaných a šesti procentům se naopak díky pandemii dařilo lépe. Třetiny podnikatelů se omezení nijak nedotkla.
