Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Restrukturalizace by se měla týkat zhruba jedné pětiny zahraničního dluhu Ukrajiny, který nyní dosahuje dvaceti miliard dolarů (474 miliard korun)
Windfall tax je sice průšvih, ale ve hře je mnohem víc – budoucnost ČEZ. Místo dividend se bude investovat. A ne úplně bezrizikově.
Windfall tax je sice průšvih, ale ve hře je mnohem víc – budoucnost ČEZ. Místo dividend se bude investovat. A ne úplně bezrizikově.
Mezinárodní investoři sdružení v Evolution Equity Partners věří v potenciál kyberbezpečnosti a umělé inteligence. Oznámili, že na nové investiční příležitosti disponují kapitálem přes 1,1 miliardy dolarů. Nový fond má i českou stopu, jedním z partnerů je i brněnský IT expert a investor Karel Obluk.
Mezinárodní investoři sdružení v Evolution Equity Partners věří v potenciál kyberbezpečnosti a umělé inteligence. Oznámili, že na nové investiční příležitosti disponují kapitálem přes 1,1 miliardy dolarů. Nový fond má i českou stopu, jedním z partnerů je i brněnský IT expert a investor Karel Obluk.
Úzký pás území na levém břehu Dněstru se od Moldavska odtrhl v roce 1990 a od té doby je ovládán proruskými silami. Nejvlivnějším podnikatelem v Tiraspolu je Victor Gușan, bývalý agent KGB a majitel fotbalového klubu Sheriff Tiraspol.
Podněsterská moldavská republika je de iure součástí Moldavska. Fakticky ji ovládají proruské síly, které mohou území využít jako případné předmostí pro útok na Ukrajinu z jihu. Teoreticky by separatisté mohli útočit i na významný ukrajinský přístav Oděsu z jihu.
Hlavní postavou pruhu země u řeky Dněstr velikosti Zlínského kraje, kde žije přes 400 tisíc obyvatel, je Victor Gușan, jenž je jedním ze zakladatelů fotbalového klubu FC Sheriff Tiraspol. Bývalý agent KGB ekonomicky i politicky celé Podněstří ovládá.
Místní politici jsou k Rusku vstřícní a současný konflikt na Ukrajině nechtějí kritizovat, uvedla moldavská investigativní novinářka Alina Raduová. Kreml si obyvatele fakticky kupuje tím, že dodává separatistům zemní plyn zdarma. Z toho profitují místní firmy na úkor podniků v Moldavsku.
Největší konglomerát firem řídí Gușan, jenž vlastní i ukrajinský pas a skoupil řadu nemovitostí a pozemků v okolí Oděsy a Kyjeva. V Podněstří mu patří fakticky vše od čerpacích stanic přes supermarkety a místní televizi až po produkci koňaku. Vše pod označením Sheriff.
Raduová upozornila na to, že současní politici jsou v Tiraspolu pod tlakem, protože se na Ukrajině i v Moldavsku dostali k moci prozápadní vlády, což je pro ně nepříjemná novinka. „Podněsterské elity mají dvě možnosti: řídit se rozkazy Putina, nejstrašnějšího diktátora současnosti, nebo mít s Evropou prosperující budoucnost,“ míní. Podněstří v minulých dnech hlásilo útoky diverzantů na televizní vysílače, proruští separatisté obviňují Kyjev.
Západní analytici se obávají, že se ruské tajné služby snaží destabilizovat Moldavsko a hrozit z Podněstří útokem na Ukrajinu, aby vázaly část ukrajinských ozbrojených sil. V samotném Podněstří je na „mírové misi“ 1500 ruských vojáků, leteckým mostem by mohl Kreml svou přítomnost jednoduše navýšit a ohrožovat ukrajinskou hranici.
Kyjev už varoval, že Moskva již rozhodla o útoku na Moldavsko, protože disponuje jen malou armádou čítající tři tisíce vojáků. Vojenští odborníci ale namítají, že v současné době nemá ruská armáda kapacity na to, aby otevírala další frontu.
Kreml doufá, že destabilizace Moldavska povede ke změně kurzu země. Že obyvatelstvo přestane podporovat prozápadní prezidentku Maiu Sanduovou, kterou navštívil i šéf Evropské rady Charles Michel. Moskva ale spíše přeceňuje proruské nálady v chudém Moldavsku, jež má kulturně nejblíže k Rumunsku a je členem EU i NATO.
Valeriu Pașa z moldavského think-tanku WatchDog je přesvědčen, že se Rusko snaží hlavně vytvářet v regionu nejistotu a napětí, což jde Kremlu a Putinovi nejlépe. V Moldavsku žije 2,5 milionu obyvatel a už dříve z „chudého předměstí“ Evropy odcházela řada lidí do EU za prací. Migrační vlna z Ukrajiny ekonomické podmínky v zemi dále zhoršila.
Brusel nyní slibuje Kišiněvu další peníze, aby místní ekonomiku stabilizoval. Slíbil také dodávky vojenské pomoci. Nepřeje si, aby se vliv Ruska v regionu dále rozšiřoval.
