Po covidu do formy? Smiřte se s tím, že to bude trvat

Covid je záludná nemoc, která vás nutí pochybovat, říkají doktoři. Následky ale v naprosté většině případů do několika měsíců odezní.

Po covidu do formy? Smiřte se s tím, že to bude trvat
ilustrační foto | Tomáš Novák týdeník HROT

V té největší pandemické krizi se na „covidárium“ změnilo celé oddělení revmatologie a rehabilitace s padesáti lůžky. Z revmatologů se přes noc stali pod vedením specializovaných kolegů plicaři a infektologové – jinak to ani nešlo. V pražské Thomayerově nemocnici měli v jednu chvíli hospitalizovaných až 250 pacientů s covidem. Teď jich je v Thomayerce s akutní „koronou“ pětatřicet. Na oddělení revmatologie vládne po půl roce klid a personál prochází po chodbách konečně bez skafandrů. I dnes ale třetinu lůžek zabírají pacienti, kteří potřebují po covidu rekonvalescenci. Mají třeba po delším připojení na přístrojích atrofované svaly nebo například záněty sedacích nervů.

„Nemocnice teď musejí dohánět, co se stalo – téměř roční výpadek neakutní péče si určitě vybere svou daň. Nesmíme se ale dostat do stavu, že lidé po covidu nedostanou potřebnou péči, a nemůžeme jejich problémy bagatelizovat. Lidé jsou vystrašení, téměř rok sledovali v televizi jen počty mrtvých a nakažených, oni i my budeme muset být trpěliví,“ říká Tom Philipp, přednosta Kliniky revmatologie a rehabilitace Thomayerovy nemocnice. Jako revmatolog, který si ještě před pár lety musel bez biologické léčby občas vystačit jen s lidskou účastí na utrpení pacienta, je zvyklý na to, že musí pacienty uklidňovat. „Je velmi důležité říct lidem s potížemi: Na rentgenu nic nemáte, krev máte v pořádku, počítejte s tím, že bude trvat pár měsíců, než se dostanete do kondice. Smiřte se s tím,“ vysvětluje. Takzvaný postcovid je zákeřný tím, že nefunguje jako zotavení po jiných nemocech, kdy se stav zlepšuje každým dnem.

„Co já považuji za moc důležité, ale je, že u pacientů po covidu musíme vyloučit jiné příčiny únavy, nevolnosti, přetrvávajícího kašle nebo bolesti zad, jako je třeba karcinom,“ dodává. Chytré špitály si podle něho samy nastaví systém, jak s těmito pacienty pracovat, a vytvoří si procesy, jak je co nejefektivněji vyšetřit. „Je jedno, jestli to budou nazývat centry, poradnami, nebo jak. Jednodušší případy by měli filtrovat praktici. Jinak to ani s narůstajícími počty nepůjde. Oni by měli být schopni rozhodnout, kdo už potřebuje specializovanou péči a je třeba jej odeslat do nemocnice,“ soudí Philipp.

Už jich proklepli tisíce

Jedna z prvních poraden pro postcovidové pacienty vznikla v Olomouci. Funguje už od října loňského roku a za tu dobu jí prošly dvě tisícovky pacientů. „Plicní ambulance teď zažívají nápor. My objednáváme na červenec,“ potvrzuje primář Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy FN Olomouc Milan Sova. Také podle něho je třeba velkou část pacientů především uklidnit. Ani poškození na plicích, které je nejběžnější, podle něho většinou nebývá trvalé. Optimismus lékařům přidává také zahraniční studie pacientů po SARS, která ukázala, že se většina změn do tří let upraví.

Rychle zareagoval rovněž největší privátní provozovatel zdravotnické péče. Skupina Agel zřídila postcovidové centrum ve své nemocnici v Prostějově a v Ostravě-Vítkovicích a v rámci komplexní péče zavedla rehabilitační program pro pacienty s prodělaným onemocněním covid-19 v nemocnici Podhorská v Bruntále nebo v Novém Jičíně. „Zájem je značný, a to do takové míry, že například v Prostějově jsme museli navýšit kapacity ambulance, abychom mohli vyšetřit všechny pacienty do dvou týdnů,“ reaguje Adam Knesl z Agelu.

Už minulý týden spustila provoz Centra postcovidové péče také Fakultní nemocnice Hradec Králové. Centrum je primárně určeno pro pacienty z Královéhradeckého kraje, kteří trpí některým ze symptomů postcovidového syndromu i tři měsíce po prodělaném onemocnění. Pacienti by k tomuto specializovanému vyšetření měli být odesíláni praktickým lékařem či odborným specialistou. „Zájem je stále velmi vysoký, vyšetření podstoupily již stovky pacientů. Většinou se jedná o problémy s dušností, nadměrnou únavou, nevýkonností, objevují se také poruchy spánku či deprese,“ dodává mluvčí nemocnice Jakub Sochor.

V centru proto sdružili zhruba deset specializací, které pacientům pomáhají s nejrůznějšími projevy syndromu. Kromě typického kašle, bolesti hlavy, kloubů, bolesti na hrudníku, potíží se spaním jsou to například nemožnost soustředit se, poruchy paměti, eventuálně vypadávání vlasů nebo kožní problémy, ztráta chuti a čichu. I pneumolog Vladimír Koblížek z tohoto centra je přesvědčen, že postcovidová péče musí být založena na prakticích a pneumolozích, protože nejčastější jsou respirační potíže. Pneumologů je u nás 720, z toho stovka je v důchodu, což ale není tak špatné číslo – v Rusku nebo v Británii jich je jen dvakrát tolik. Praktiků je v republice zhruba pět tisíc.

Jedním z nich je Norbert Král, který má v péči zhruba 120 pacientů po covidu a přibližně dvacet procent z nich má nějaké potíže. V poslední době k němu přicházejí i ti mladší. „My máme rádi standardní nemoc, a to covid a postcovid nejsou. Celá řada symptomů je subjektivní. Je to lstivá a pochybná nemoc, protože nutí pochybovat pacienty o sobě a lidi o nich,“ upozorňuje Norbert Král. Praktici se musejí vypořádat také s tím, jak v souvislosti s postcovidovým syndromem přistupovat k pracovní neschopnosti. Stěžejní podle Krále bude spolupráce s kardiology, pneumology a neurology.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.

Týdeník hrot

  • Jak se lepí díra po covidu
  • Judista mezi jurtami
Objednat nyní