Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Sektorová daň uvalená na banky by zásadním způsobem zasáhla do finanční obslužnosti ekonomiky, říká analytik Miroslav Zámečník.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Zemní plyn je považován za mnohem čistší komoditu než uhlí. I proto se s ním počítá v roli přechodového paliva na cestě k vysněné, emisně neutrální budoucnosti. Uhlí pod cenovým tlakem emisních povolenek čím dál rychleji ustupuje do pozadí a je nahrazováno zemním plynem. Přesto i plyn emise produkuje, byť se obecně uvádí, že oproti uhlí jen zhruba polovinu. Projevilo se to i na žebříčku největších znečišťovatelů v systému emisních povolenek (EU ETS). Tam spadá velká energetika a průmysl, nikoli však třeba doprava a zemědělství.
Podle analýzy britského think-tanku Ember plynová energetika loni vyprodukovala 236 milionů tun CO₂. Jde sice o mírný pokles oproti předchozímu roku, jelikož však hnědé uhlí – dosavadní největší emitent – padalo ještě výrazněji, staly se plynové elektrárny znečišťovatelem číslo jedna. Hnědé uhlí tak loni zodpovídalo za 206 milionů tun emisí. Černé uhlí dokonce už „jen“ za 154 milionů tun, a černouhelné elektrárny se tak v žebříčku emitentů dostaly dokonce za cementářský průmysl.
Trend se týká i Česka. Paroplynové elektrárny podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) loni vyrobily 6401 gigawatthodin elektřiny, před pěti lety to nebyla ani polovina. ERÚ ve svých zprávách používá množné číslo, ve skutečnosti jde však o jedinou elektrárnu Počerady, kterou vlastní ČEZ.
Podle Emberu Česko patří stále mezi sedmičku členských států, kde je největším znečišťovatelem hnědouhelná energetika. Týká se to ještě třeba Německa, Řecka či Rumunska. Ve většině západní Evropy naopak dominuje plyn, nováčkem v této skupině se loni stalo Portugalsko. Jistou výjimkou je Polsko a Dánsko. V těchto zemích pochází nejvíce škodlivin z černého uhlí. Produkce Dánska je však ve srovnání se severním sousedem Česka naprosto zanedbatelná.
A přesto organizace zmiňuje Česko mezi zeměmi, které by si na plyn měly dát pozor. „Země jako Polsko, Česko a Bulharsko v současné době spoléhají na uhelnou energii a doufají, že splní své cíle v oblasti snižování emisí přechodem z uhlí na plyn. To, že plynová energie v roce 2020 emitovala 236 milionů tun emisí, ukazuje, že toto odvětví již nyní významně přispívá k emisím skleníkových plynů. Další růst problém pouze prohloubí,“ uvádí Ember.
Podle analýzy jsou přitom za více než polovinu emisí v systému emisních povolenek zodpovědné pouhé čtyři firmy. Vedle německé RWE a polské státní RGE je to také tuzemský polostátní ČEZ a LEAG. V posledním případě jde sice o německou společnost, ovládají ji však české EPH a PPF Investments. Samotné EPH má v žebříčku znečišťovatelů desátou příčku.
